Poslední opuštěná dívka

Druhá přečtená kniha od této autorky a musím říci, že jsem opět byla spokojena. Možná bych i řekla, že mě kniha bavila o něco víc, než Cizinky ve vlaku. Ze začátku jsem měla trošku problém se stylem, jakým je kniha psaná - forma vyprávění mi úplně nesedla. Každopádně po chvíli jsem se do knihy začetla a zvykla si na to. V příběhu se nám prolíná minulost s přítomností, ale autorka vše dobře oddělila, takže čtenář bez problémů přechází z jednoho období do druhého, aniž by se v ději ztrácel. Závěr knihy se mi líbil, byl napínavý a možná trošku i dojemný. Celkově hodnotím 4,5 hvězdičky a do budoucna si ráda přečtu i další knihy od této autorky.

Mam ráda psychothrillery, i tento se mi moc líbil. Byla to má první kniha od této autorky, ale určitě to napravím. Příběh byl zajímavý, bylo to především o vyrovnání se se svou minulostí a schopností začít žít nový život. Jediné co mi na knize trochu vadilo byl styl psaní v kapitolách, kde Wren popisovala, co zažila s Adamem.

Líbila se mi stejně jako Cizinky ve vlaku. Napínavé, silný příběh, dojemné.

Kniha nese označení thriller, ale čekejte od toho spíše psychologické drama s thrillerovými prvky. Tempo je pomalejší, postupně odhalujeme celou Wreninu minulost v prepperské rodině a získáváme drobné nápovědy k odhalení pravdy. Kniha je psaná téměř výhradně ichformou, kdy Wren k Adamovi často promlouvá a ten styl jen podtrhuje poutavost celého příběhu. Tohle bylo naprosto úchvatné čtení o bolesti, pocitech viny, vyrovnání se se svou minulostí, ale také o dobru, přátelství a lásce. A já si to maximálně užila.

Začátek knihy pro mě nebyl úplně jednoduchý. Děj se rozbíhá pomalu a chvíli mi trvalo, než jsem se do příběhu opravdu ponořila. Ne že by byl nudný, ale spíš jsem měla pocit, že kniha hledá tempo – a možná jsem ho hledala i já. Zlom přišel zhruba v polovině. Jakmile se jednotlivé linky začaly víc propojovat, příběh mě chytil a už nepustil. Atmosféra postupně houstne, přibývá nejistota, podezření a pocit, že nic není tak, jak se zdá. Autorka velmi dobře pracuje s psychologií postav a s tématem zmizení, viny a strachu. Závěr byl silný a čtivý – přesně ten typ konce, kvůli kterému si člověk řekne, že stálo za to vydržet pomalejší začátek. Nejde o akční thriller, ale spíš o tísnivý, psychologický příběh, který se dostane pod kůži