Písmem mojí přítelkyně

V příběhu, který je rozdělen opět do dvou dějových linek, poznáváme v té současné Kamilu. Ženu, která je rozvedená, smiřuje se se svou situací a ve volných chvílích usedá k deníkům, které zdědila po babičce. Zjišťuje, že její starosti jsou naprosto malicherné oproti hrůzám, které zažili její předci. V jejím životě se i po rozvodu začíná blýskat na lepší časy. A není v tom nikdo jiný než muž. Nový, neokoukaný, ale přesto si Kamila dává veliký pozor. A dobře dělá… Julie, mladá žena, která by si přála jediné. Aby její rodina byla zdravá a scházela se pravidelně při židovských svátcích. Ano, židovských. A protože se vracíme v této lince do období 2. světové války, nemusím vás dlouho napínat co se Juliině rodině děje. Všichni se modlí, aby válku přežili. Aby nemuseli opustit svoje domovy a sebe navzájem. Bohužel, jak víme, vše dopadlo jinak. Julie tak prožívá obrovská trápení. Autorka bravurně propojila dvě zdánlivě nesouvisející linky. Ta ze současnosti pro mě byla až na pár drobností odpočinková. Kamilu jsem si oblíbila a fandila jsem jí. Vnitřně jsem nadávala, když se jí nedařilo nebo se hnala do problémů. Jenže tato linka střídala tu válečnou. Juliinu, která mě rozsekávala od prvních stránek. Víte, autorka nepopisuje nějaké brutality, nezakládá své vyprávění na příšerných krvavých scénách. Ona se věnuje hodně pocitům daných postav. Co musela prožívat Juliina maminka, když stála před pro mě nepředstavitelným rozhodnutím. Tato scéna ve mně navždy zůstane. Pak dočtete, řeknete si, jak s vámi celý příběh zamával, otočíte stránku a tam….osudy postav z knihy a to mě dorazilo úplně.

Knihy Jménem mojí sestry a Srdcem mojí babičky od českej autorky @barbora.linke som mala možnosť prečítať a zaujal ma autorkin štýl písania. Veľmi ma potešila príležitosť si poslednú knihu Písmem mojí přítelkyně prečítať v rámci štafety. Tretí diel nadväzuje na predchádzajúce diela. Aj tento román prepája dve časové linky a to súčastnosť a minulosť. V súčastnosti spoznávame Kamilu, rozvedenú zenu, ktorá objaví denníky Židovky Júlie. Prostredníctvom čítania jej denníkov sa vraciame do minulosti a to do obdobia 2.svetovej vojny. V tejto knihe sa autorka viac zameriava na Júliu, ktorej osud sa miestami veľmi ťažko čítal. Autorka autenticky vykreslila pozadie, atmosféru vo vojnovom období. Postava Julie sa mi páčila. Bola odhodlaná, priebojná napriek tomu, že sa stretávala s opovrhnutím, nenávisťou jej okolia, ale aj často rodiny. Chválim krásnu obálku a rozdelenie časových liniek. Krásny emotívny záver, preto vrelo odporúčam prečítať.

Už jsem četla volně navazující předchozí dvě knihy, takže na tuto jsem se těšila a nemohla si ji nechat ujít. Rozhodně mě nezklamala, ba naopak jsem nadšená a knihu jsem přečetla téměř jedním dechem, jen velmi těžko jsem se od ní odtrhávala. Příběh Julie je příběh židovské dívky v době války a tak je jak jinak než spíše smutný až dojemný, ale v knize se střídají kapitoly i s kapitolami z přítomnosti a ty knihu velice zpestřují což je super. Příběh Kamily není sice taky úplně veselý, ale přesto mě chvílemi, hlavně na začátku velmi pobavil, Rozhodně mohu tuto autorku a její tvorbu doporučit a sama si ji řadím mezi své oblíbené.