Osudný pád

Velmi čtivé a návykové dílo, má to spád a je to přesně ten typ knihy, kdy si risknete i to, že ráno zaspíte, protože to prostě musíte dočíst. Zhruba ve třetině knihy vás autorka přesvědčí, že už přece víte, máte jasno, a ono ouha, ten zvrat tam přeci jen je.

Příběh Abigail, matky, kterou v 5 ráno vzbudí telefon s informací, že její dcera Olivia utrpěla vážná zranění při pádu z mostu. Lékaři ji z nečekaného důvodu nemohou odpojit od přístrojů, ač její mozek již nepracuje. Policie označila pád za nehodu, ale Abi si všimla podlitin na zápěstí své dcery a chce se dopátrat pravdy sama. Tak tohle byla úžasná knížka, thriller jak má být. Začala jsem číst a knihu jsem prostě nemohla odložit, dokud jsem ji nepřečetla. Knížka je neskutečně čtivá, napínavá, má to spád. Navíc zde máme dokonale vykreslený zoufalý stav rodiče, když přichází o své dítě. Ač je to thriller, tak po dlouhé době zase takový, ve kterém nenajdete žádné nechutnosti a zvrácenosti. Spíše je to psychologická sonda do duší jednotlivých členů rodiny a jejich přátel. V knize sledujeme dvě časové roviny – současnost pohledem matky a nedávnou minulost, pohledem dcery. Na konci knihy se v obou vyprávění dostaneme do stejného bodu a zjistíme tak, co se vlastně tenkrát na mostě stalo. Ač jsem brzy odhalila, jak to celé bylo, autorka nám skvěle předkládá možnosti, jak to vlastně všechno mohlo být a nechává nás tak na pochybách a nutí dále přemýšlet. Ke knize jsem měla v průběhu čtení pár připomínek – ať už to byly drobné nepřesnosti nebo zvláštně poskládané věty a myslela jsem si, že budu hodnotit čtyřmi hvězdičkami. Ale pak přišel konec, který mě totálně dostal. Po dlouhé době jsem si u knížky zase pěkně pobrečela. Takže za čtivost, za to, že jsem knihu neodložila a přečetla na jeden zátah, za napětí a za emocionální stránku, musím hodnotit pouze plným počtem hvězdiček.

Knížka se četla jedním dechem. Fakt dobré čtení. Doporučuji!!!

Knížka je velmi rychle čtivá, protože je děk pohlcující. Téměř okamžitě chcete vědět, kdo to udělal, jak to udělal a proč to udělal. U poslední kapitoly a epilogu mi ukápla i slza, což je pro mě symbol dobré knihy. Zamotaný příběh, který všem, kdo si jej mají v plánu přečíst, přeji rychle dočíst.

Velmi emotivní a krásná knížka, nemohla jsem se od ni odtrhnout. Budu si příběh dlouho pamatovat.