Niet úniku

Četla jsem od aurorky zatím jen Kořist, která je samostatná kniha. Autorka si umí hrát s postupným napětím. Kniha se střídá vyprávěním minulost vyprávěním osob, které byli později vyšetřované jako oběti. A přítomnost z pohledu dvou vyšetřovatelů Týra a Karó se soudní lékařkou Idunn. V minulosti je vyprávění Sóldís, která si práci na odlehlém statku vybrala po rozchodu s přítelem. Nemá bydlení a starost o dvě mladé holky a pomoc v domácnosti se zdála jako dokonalá práce. Potřebuje napsat diplomovou práci a tam by s ní mohla pohnout. Klid, samota, sníh,...jenže jen do té doby, kdy se tam začnou dít divné věci. Občas se něco ztratí, něco je dané jinde a nebo zavřené dveře jsou náhle otevřené. Když začne i vyhrožování v podobě nápisu na ruce nebo ve vánici na okně, je Soldís rozhodnutá statek opustit. Už tak má nervy na dranc… a majitelé nechtějí volat policii… Trochu mi chybělo uprostřed knihy více vyšetřování. Trochu se to táhlo, takový místy nijaký. Potřebuju trochu více akce. I kdyby to vyšetřovatele navedlo na špatnou cestu, tady to tak nějak pořád plynulo poklidně v jasně danou věc. Proto si myslím, že proškrtáním stran, aby jich bylo o 100 míň by knize jen prospělo. Závěr byl ale drsný a děsivý. Fuj. Ale i tak mi vadilo, že už víme. Věděli jsme, že jednotlivé postavy nepřežily a tím mě to jako čtenáře připravilo o wau efekt. I tak jsem si čtení užila, autorka psát umí.

Hodnocení 3,45/5 Severské detektivky já můžu. Když jsem viděla, že Yrsa napsala novou sérii ČERNÝ LED – věděla jsem, že si ji budu chtít co nejdříve přečíst. Příběh je rozdělen do dvou linek, co se stalo PŘED a co se stalo PO, tohle se mi líbilo hodně. Obě pasáže byly dobré, mrazivé a napínavé, takže jsem se těšila na obě stejně. Díky maratónu, který jsem si s Yrsou dala, jsem měla přečteno za 24 hodin. Ale bohužel to nebylo díky napínavému příběhu, ale bylo to díky tomu, že jsem chtěla číst. Místy byl příběh zdlouhavý a některé pasáže mě nudily. Ale toto vše mám s Yrsou vždycky. Její knihy jsou jiné – jsou tak nějak „divné“ ale v dobrém slova smyslu. Sérii s Freyou & Huldarem MILUJI! a zatím ji žádná jiná nepřekonala. A všude, kde můžu ji doporučuji.

Kniha se čte skoro sama. Skvělý a napínavý děj od samého začátku.

Kniha nás zavede na mrazivý Island, na zapadlý venkov, kam nastupuje mladá Sóldís jako soukromá učitelka zbohatlické rodiny. Ani zaměstnavatelé, ani odlehlé místo se jí nelíbí, ale jelikož se nemá kam vrátit, rozhodne se to vydržet. Policejní vyšetřovatel Týr se po letech vrací ze Švédska na rodný Island. Spolu s kolegyní Karólínou budou vyšetřovat brutální vraždu, která odhalí i skrytá tajemství. Toto bylo moje první setkání s autorkou a musím říci, že to bylo skvělé. Od prvních stránek napínavé. Prolíná se tu současnost a nedávná minulost, díky tomu čtenář vidí, zda policie postupuje správně ve svých úvahách. Chvílemi to bylo opravdu hodně napínavé a místy až strašidelné. K tomu přispěla i skvělá atmosféra Islandu – sníh, mráz, vítr, zima a chalupy na samotě. Právě práce policie tu je dobře vylíčena, jak se vede vyšetřování, jaká je jejich práce, jak fungují na Islandu, jsou tu ukázány veškeré podrobnosti, ale vše tam patří, nepůsobí to nudně. Hlavní hrdiny – Týra a Karólínu – jsem si hned oblíbila. Mladí sympatičtí lidé. Každý má své tajemství, které autorka v tomto díle dobře naznačila a nechala nás tak nakouknout, kam se jejich osudy budou ubírat v dalších částí této série Černý led. Rozhodně mě autorka touto knížkou nalákala, abych si v budoucnu přečetla i další díly.

Místy zdlouhavé, dvě dějové linie mne spíše obtěžovaly, vykreslení postav mi přišlo plytké a ne úplně uvěřitelné. Po recenzích a dle doporučení jsem čekal více,