Mrazivé pouto

Doufám, že mě hodně lidí neukamenuje, ale chci opět napsat upřímnou recenzi jako vždy. Bohužel asi jsem četla jinou knihu než ostatní. Je fakt, že málokdy mě baví knihy od českých autorů a zatím se u mě uchytilo jen pár např. Aleš Novotný, Eva Brykner a občas Alena Mornštajnová, ale tam taky jak která kniha. Tahle kniha mě nějak moc nesedla, četla se sice rychle, ale nějak jsem se úplně nemohla ponořit do toho příběhu a moc mě to nebavilo. Co je dobré, že kniha je celkem krátká a já mám ráda krátké knihy. Co mi nesedlo, byl docela otevřený konec a možná tedy bych brala klidně ještě aspoň deset stránek navíc, abych zjistila co a jak bylo dál. Žádná z postav mě tam nesedla i Jackson byl nakonec blbec (kdo jste četl, víte proč :D). Možná jediný, kdo mi tam sedl nejvíc, byla kočka s mrtvou myší v puse. 2,5*

Co takhle si přečíst knihu, která je zároveň feel-good i psychologický thriller? Že to nejde? Mrazivé pouto mě tak trochu vyvedlo z omylu. Příběh je vyprávěn z pohledu dvou hlavních postav, Amber a Molly. Dvě ženy, které snad nemohou být odlišnější. Jedna pracuje ve firmě zabývající se prodejem zemědělských strojů a druhá…peče dorty. Samozřejmě se dvě linky v nějakém bodě musí spojit, což se tedy stalo dříve, než jsem čekala a jo, překvapilo mě to… Čekala jsem jiný háček, ale autorčina verze byla zajímavější. Zhruba do poloviny knihy se toho moc neděje, za to je tu spoustu gastro okének, kdy mi tekly sliny, protože se to jen hemžilo zákusky, dortíky, skvělými snídaněmi a asi milionem káv. Mezi tím sledujeme jen takové menší náznaky z doby před dvanácti lety, kdy se díky další postavě do minulosti v krátkých kapitolách přeneseme a já začala tušit, odkud vítr vane… …no, jak už jsem párkrát psala v jiných recenzích, byla bych hrozný detektiv, protože jsem byla samozřejmě mimo… To mi ovšem nevadilo, moc ráda se nechávám překvapit a proto se za každou cenu nesnažím vše rozklíčovat dřív, než postavy v knize. A tady to překvapení pro mě bylo. Na konci jsem byla rozpolcená a nevěděla jsem, jestli je mi některých postav spíš líto, nebo jestli je nesnáším. No a epilog… …by tam asi ani nemusel být. I když…pokud se na to dívám teď s odstupem, ano, jsem ráda že tam byl. Takže jo, tahle kniha se mi opravdu četla moc dobře, autorka to se slovy umí a i když jsem si na každé stránce nekousala nehty napětím, jsem spokojená.

Toto bola druhá kniha od pani autorky, ktorú som si vrámci štafety mohla prečítať a musím podotknúť, že vôbec neľutujem. Dej bol napínavý od začiatku až do konca, ktorý som absolútne neočakávala. Zamotané vzťahy a zápletky, proste myslíš si, že už vieš čo čakať. No ale nevieš. Ťažký pocit viny, s ktorým sa v tejto knihe stretávame, a nie práve len u jednej osoby, je poháňacím motorom skoro celého deja a počínania postáv. Ako tragédia, trápenie v mladom veku či detstve dokáže formovať aj budúcnosť človeka, jeho správanie a život. Za mňa vynikajúco napísaný thriller, tak ako aj v prvej knihe tajomstvá vždy skôr či neskôr vyjdú najavo.

️ Moje pocity: Ke čtení téhle knížky jsem se dostala v rámci autorské štafety, za což znovu děkuji . V knize se setkáváme s kapitolami, které jsou psány z několika úhlů pohledu. Amber, Moly, já. Ze začátku je trochu těžší se v těch postavách orientovat, ale postupem se to zlepšuje. Amber je cílevědomá, pracuje v marketingu firmy s hospodářskými stroji. Má přítele Liama, tetu se kterou tráví holčičí dny a kamarádku Taylor. Amber nevychází se svými rodiči, tak se s nimi ani nestýká. Molly je méně sebevědomá, pracuje v kavárně Doušek, kde kromě obsluhy zákazníků peče i výtečné dezerty. Molly nemá moc přátel, jen ty z kavárny , nepije alkohol a občas zajde na rande. Obě dívky mají společné, že pracují na poloviční úvazek. Já je tajemná postava, které se stala nějaká nehoda s popálením a rozhodně to neměla lehké. Postupem knihy se začne vše vysvětlovat a rozplétat. Příběh by měl být zasazený do Maychestru a Pineburgu, ale nijak to prostředí není popsáno, nešlo mi to si představit úplně věrohodně, kde se ta města nachází, jak jsou velká, byl by tu prostor k doplnění. Další věc, která nebyla úplně jasná a dotažená bylo kamarádství mezi Amber a Taylor. Některé události mi přišly jako výplň místa v knize a zasloužily by si víc rozvést. Konec jsem, tak nějak začala předvídat od zápisků z deníku. Ale překvapily mě poslední slova matky a trochu by mě i zajímalo, jak to myslela. Zařazení mezi soft thriller úplně nechápu, spíš možná psychologické drama? Ale nakonec proč ne? Ale co nejde téhle knížce upřít, že je velmi čtivá ☺️❤️ A ta obálka je boží Za mě 4⭐ z 5

Mé poprvé, co se žánru psychologický thriller týče. Naprostá spokojenost! Kniha se četla jedním dechem. Emoce, překvapivý zvrat, obrovské čtenářské potěšení. Příběh na mě zapůsobil, dotkl se mě. Doporučuji! Autorku Elenu Minářovou s radostí řadím do naší skromné domácí knihovničky. Těším se na další díla!