Dramatik, scenárista a prozaik Oldřich Daněk nás v historickém románu Král bez přílby přivádí do Čech, ale také třeba do Polska, Uher, Rakous a německých zemí na sklonku 13. a počátku 14. století. A kdo je oním „králem bez přílby“? Panovník, který se vyhýbal vojenským střetům, ale přesto dobyl lán Evropy silou zbraní, vládce, který se bál bouřky a koček, ale přesto svou diplomacií a mocí kutnohorského stříbra rozšířil přemyslovskou vládu od Baltu až k uherské pustě a vysloužil si obdiv i závist Evropy. Byl to Václav II., král český a nakonec i polský. Muž, jehož těžce poznamenalo svízelné dětství a který celý svůj život snášel břímě srovnávání se slavným a rytířským otcem – králem železným a zlatým Přemyslem Otakarem II. Václavovo pochybování o sobě samém, jeho vnitřní prohry i vítězství, jeho lásky, ale i komplikovaný vztah k otčímovi a schopnému zemskému správci Záviši z Falkenštejna, který je nakonec z královy vůle popraven – to vše líčí tato kniha. A nakonec, v souladu s dějinami, dopřeje Václavovi válečnou odplatu za Moravské pole, kde v proslulé, byť ztracené bitvě padl jeho otec...

Sdílet 0