Karel Havlíček. Korespondence V. 1849-1851

Na začátku roku 1849 se sedmadvacetiletý bývalý poslanec říšského sněmu a čerstvý otec Karel Havlíček začíná v Praze znovu naplno starat o své Národní noviny. Po opětovném vyhlášení stavu obležení nad Prahou opouštějí redakci dřívější blízcí spolupracovníci a Havlíček je opakovaně stíhán kvůli „pobuřujícím“ článkům, v nichž hájí výdobytky demokratizačního procesu z jara 1848.

V červnu ještě jednáním dosáhne toho, že zákaz vydávání Národních novin je po dvou týdnech odvolán, v lednu 1850 však noviny končí nadobro. Po nezdarech ve Vídni a několika českých městech začíná v květnu vydávat časopis Slovan v Kutné Hoře. V březnu 1851 mu je zakázáno jezdit do Prahy.

Zatímco je neustále předvoláván k výslechům pro tiskové přečiny, sestavuje a tajně rozesílá publicistické výbory:

• Duch Národních novin
• Epištoly kutnohorské

Po srpnovém vynuceném konci časopisu Slovan se marně pokouší pronajmout si dvůr a věnovat se hospodaření. Koncem října se s rodinou po letech znovu stěhuje do Německého Brodu, v listopadu je slavně osvobozen porotním soudem a krátce před Vánoci ho policie odváží do brixenské konfinace.

Pátý svazek kompletní kritické edice Havlíčkovy korespondence obsahuje:

• 268 dopisů
• vysvětlivky
• ediční poznámku
• kalendárium Havlíčkova života a díla
• obrazovou přílohu
• jmenný rejstřík

Úvodní studie přibližuje dobové změny v soudnictví a státní správě, popisuje státní dohled nad tiskem a peripetie Havlíčkova zápasu s orgány, které tiskový dohled prováděly.

Sdílet