Jak recyklovat čůrání

Připojte se k profesoru Albertu Mňoukovi, jeho rozpustilému asistentovi křečkovi Piškotovi a doktorce Danče Drápkové a ponořte se opět do fascinujícího světa chemie!

Tahle dobrodružná kniha je plná zábavných faktů i vtipných komiksových momentů. Zjistíte, jak smrdět jako zkažené vejce, jak vyvolat reakci, a dokonce i to, jak měnit věci ve zlato! Na chemii se už nikdy nebudete dívat stejně!

Hravá věda je série originálních knižních encyklopedií pro čtenáře od 7 do 13 let (nebo až 99 let!). Připravte se na divokou jízdu světem vědy: Reakce bude ohromující! Věda ještě nikdy nebyla tak hravá a zábavná.

Kniha kombinuje komiksový děj a populárně-naučnou literaturu, která je zábavná, vizuální a snadno pochopitelná. Složité principy rozkládá až na vtip. Takže v žádném případě není suchopárná a čte se sama.

Ale je opravdu vědecká? Pokud ji plánujete využít pro vysvětlení konkrétních jevů a principů, nahlédněte do podrobného obsahu.

Obsah:

• Jak vyvolat reakci (reakce, testy a změny energie) – chemické reakce a jejich průběh; energetické změny; katalyzátory; redoxní procesy; baterie a elektrolýza.
• Jak smrdí zkažené vejce – síra; sirovodík jako plyn ze zkažených potravin; hustota plynu ve vejci; průmyslové využití síry (kyselina sírová, guma, ohňostroje); keratin.
• Jak být nestabilní – radioaktivita; nestabilní jádra atomů; alfa, beta a gama záření; radioaktivní rozpad; ochrana před zářením; radioaktivní prvky (uran, radium, polonium).
• Všechno se mění! – chemická reakce; reaktanty a produkty; přeskupení atomů; přerušení a vznik vazeb; rychlost reakce (teplo, koncentrace); reakce v lidském těle při dýchání.
• Jak reagovat rychleji – katalyzátor; aktivační energie; snížení energetické bariéry; enzymy jako biologické katalyzátory; inhibitory; železo jako katalyzátor výroby amoniaku.
• Jak pohánět raketu – spalování; kapalný vodík a kyslík; uvolnění tepelné a kinetické energie; tryska; reaktivní pohyb; dosažení oběžné dráhy.
• Jak odpálit ohňostroj – redoxní reakce; oxidace (ztráta elektronu) a redukce (zisk elektronu); přenos elektronů; barvy kovů při hoření (stroncium — červená, měď — modrá, sodík — žlutá, baryum — zelená).
• Jak zahřát kompost – exotermická reakce; uvolnění tepla při rozpadu organické hmoty; spalování; hřejivé sáčky; štěpení a vznik chemických vazeb.
• Jak se zchladit – endotermická reakce; pohlcení tepla z okolí; tání ledu; chladicí sáčky na zranění; jedlá soda + ocet (expanze plynu + endotermický děj).
• Jak si udělat baterii – baterie; anoda a katoda; elektrolyt; oxidace na anodě a redukce na katodě; tok elektronů jako elektrický proud; dobíjení akumulátoru.
• Jak recyklovat čůrání – elektrolýza vody; ionty; kationty (H⁺) a anionty (O²⁻); výroba kyslíku z vody na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS); recyklace odpadní vody a moči.
• Jak chodit po vodě – povrchové napětí vody; přitažlivost molekul na hladině; vodoměrka; zaoblené kapky; hydrofobní a hydrofilní povrchy.
• Jak praskají trubky – vodíkové vazby v molekulách vody; krystalická mřížka ledu; roztahování vody při tuhnutí; led jako méně hustá látka než kapalná voda; tři skupenství vody.
• Jak se proměnit ve fosilii – fosilie (zkamenělina); sedimenty (bahno, písek); mineralizace tkání; vznik fosilií za miliony let; pohyby zemské kůry.
• Jak se neutopit – hustota roztoku; sůl zvyšuje hustotu mořské vody; vztlak; plování jako důsledek hustoty tělesa vůči kapalině.
• Je to kyselé! (kyseliny a zásady) – kyseliny a zásady; neutralizace; pH; koroze; galvanizace.
• Jak nazdobit palačinky – kyseliny; vodíkové ionty (H⁺); silné kyseliny (sírová, chlorovodíková, dusičná) a slabé kyseliny (citronová, octová, mravenčí); žíravost; kyselina v žaludku.
• Jak mít nadýchaný dort – zásady; hydroxidové ionty (OH⁻); hydrogenuhličitan sodný (jedlá soda); neutralizace kyseliny a zásady; alkálie; hydroxid hořečnatý na pálení žáhy.
• Jak smýt špínu – mýdlo; výroba ze zásad a tuků (hydroxid sodný + olej); hydrofobní ocas a hydrofilní hlava molekuly mýdla; odstraňování mastnoty a mikroorganismů.
• Kyselé, nebo zásadité? – lakmusový papírek; univerzální indikátor; stupnice pH (0–14); koncentrace vodíkových iontů; pH 7 jako neutrální; každý stupeň = 10× jiná kyselost.
• Proč je voda tvrdá – tvrdá voda; uhličitan vápenatý a hořečnatý rozpuštěný z hornin; vodní kámen v potrubí a spotřebičích; měkká voda; filtrace a převaření.
• Jak si postavit ulitu – uhličitan vápenatý (CaCO₃); aragonit; vápenec, křída, korál, schránky měkkýšů; kokolitky; hydroxyapatit jako základ kostí a zubů.
• Jak přestat rezivět – koroze; rez jako oxid železitý a hydroxid železitý; oxidace iontů železa vodou a kyslíkem; měděnka; odolnost zlata a platiny vůči korozi.
• Jak odolat korozi – galvanizace (galvanické pokovování); ochranná vrstva zinku; nerezová ocel (slitina s chromem); elektrody a elektrolyt při pokovování; ochranné nátěry.
• Jak měnit věci ve zlato – galvanizace zlatem; ionty zlata v elektrolytu; nanášení zlaté vrstvy (0,005 mm); využití pro šperky a techniku.
• Svět plný chemie (zemská atmosféra, plasty, skleníkový efekt, znečištění) – složení a ochrana atmosféry; plasty a polymery; globální oteplování; recyklace a nové materiály.
• Jak dýchat snadněji – složení vzduchu (78 % dusík, 21 % kyslík, 0,04 % CO₂, vzácné plyny); ozonová vrstva a UV záření; oxid uhličitý jako skleníkový plyn; fotosyntéza rostlin.
• Jak usmažit vejce – polymery; dlouhé řetězce opakujících se molekul; přírodní polymery (celulóza, škrob, latex, bílkoviny) vs. umělé (plasty, nylon, teflon, lycra); biologická nerozložitelnost plastů.
• Fosilní paliva – uhlí, ropa a zemní plyn; vznik ze zkamenělých rostlin a planktonu za miliony let; neobnovitelnost; spalování a uvolňování CO₂; skleníkový efekt; těžba a rafinace ropy.
• Jak se stát vedlejším produktem – vedlejší produkty chemických reakcí; glycerol z výroby biopaliv; lanolin z čištění vlny; oxid uhličitý ze spalování; dioxiny jako toxické vedlejší produkty.
• Jak to nechat zvětrat – kyselý déšť; oxid siřičitý (SO₂) a dusičitý (NO₂) ze spalování fosilních paliv; reakce s vodou za vzniku kyseliny sírové a dusičné; poškozování vápence a mramoru.
• Jak nakrmit rostliny – živiny rostlin: dusík (N), fosfor (P), draslík (K); hnojivo na bázi amoniaku; Haberův–Boschův proces výroby amoniaku; železný katalyzátor; vysoký tlak a teplota.
• Jak snížit uhlíkovou stopu – uhlíková stopa; koloběh uhlíku (fotosyntéza, dýchání, rozklad, spalování); emise CO₂; snižování spotřeby energie; recyklace; obnova lesů.
• Jak ohřát planetu – skleníkové plyny (CO₂, metan, vodní pára, oxid dusný); pohlcování infračerveného záření; globální oteplování; spalování fosilních paliv; zemědělství; tání ledovců.
• Jak recyklovat – recyklace plastů (z ropy), skla (oxid křemičitý), papíru (dřevní buničina) a kovů; třídění a zpracování; snižování odpadu a spotřeby surovin.
• Jak vyrobit budoucnost – nové materiály: grafen (nejpevnější forma uhlíku), aerogel (nejlehčí pevná látka), kevlar (neprůstřelné vesty), shrilk (biologicky rozložitelný bioplast); kompozity (beton, uhlíková vlákna).

Sdílet