Jabloňové lásky

Šest generací, šest silných žen a jeden ovocný sad. Příběh začíná v roce 1895, kdy chudá židovka Tereza musí nechat odvézt svou dceru Kláru a celý život se trápí, zda ji ještě někdy uvidí. V současnosti se potkáme se Simonou, která po tom, co se vážně zklamala, opouští svůj život v Bratislavě a vrací se domů. Miluji rodinné ságy a čtení o silných ženách. Tahle kniha pro mě byla jasnou volbou. Poznáte tu ženy a dobu ve které žily. Každá měla v životě trápení a problémy, které se jim dařilo více či méně překonat. Jabloňový sad však podržel každou z nich. Musím se přiznat, že jsem si knihu neužila tak, jak jsem doufala. Příběh ze současnosti, který byl jakousi hlavní dějovou linkou (nebo ho tam prostě bylo nejvíc) mě nebavil. Líbilo by se mi, kdyby ženy z minulosti dostaly více prostoru a jejich příběhy byly více propracované. Takto jsem se do knihy ponořila až někde kolem její poloviny, kdy jsem se těšila na každou z žen. Při čtení budete mít rozhodně chuť najít nejbližší sad a jít se tam podívat anebo si alespoň dát nějaké dobré jablíčko. Ač osudy jednotlivých žen nebyly jednoduché, každá prožívala své trápení, tak po dočtení mi přišlo všechno málo uvěřitelné a díky tomu se mě celý příběh nedotkl tak, jak by měl. Každopádně věřím, že kniha si své čtenáře rozhodně najde.

Na úvod říkám, že tohle byl jeden z nejkrásnějších, nejsilnějších a nejdojemnějších románů, jaké jsem v životě četla. A že jsem jich přečetla opravdu mnoho. Autorka nám vypráví o několika generacích žen, které obývaly starý vesnický dům obklopený jabloňovým sadem. Každá z nich si nějakým způsobem vedla deník. Všechny měly ve svém životě o co bojovat a rozhodně ani jedna neměla na růžích ustláno. Každý příběh a každá jedna žena se mě nesmírně dotkly. Tolik emocí ve mně už dlouho žádná kniha nevyvolala. Upřímně doporučuji připravit si ke čtení balíček kapesníků — věřte mi, budou potřeba. Mám moc ráda vícegenerační příběhy a odkrývání minulosti prostřednictvím starých deníků, a tady to bylo zpracované naprosto skvěle. Líbilo se mi také, že každá z hrdinek měla svou odrůdu jablíčka, svou vlastní jabloň. Charakteristiky na začátku kapitol byly krásně napsané a neuvěřitelně trefné. Pro mě je tahle kniha obrovským překvapením a čtení jsem si skutečně užila. Vzala jsem ji do ruky s tím, že si přečtu jen pár stran, abych věděla, co mě čeká, a nechám si ji na víkend. Nakonec jsem ji ale zhltla na jeden zátah. Okamžitě mě pohltila a nepustila až do poslední kapitoly. A teď jdu rozehřát troubu a upéct si Angeličin kouzelný jablečný koláč, protože po dočtení téhle knihy na něj musí mít chuť úplně každý. Za knihu k recenzi děkuji nakladatelství Grada.