Encyklopedie soběstačnosti pro 21. století 3.díl

Na knihu jsem byla natěšená. Očekávala jsem od ní průvodce, jak být soběstačný v energiích, vodě, žití, stavění, příklady z praxe. To se naplnilo jen z části. Knihu bych rozhodně doporučila člověku, který si chce postavit dům nebo se podílet na jeho stavbě, vědět jaké má možnosti v energiích a chce být maximálně informovaný. ZAČNU NETRADIČNĚ 2. KAPITOLOU STAVBA Je to komplexní průvodce na cestě za stavbou, klade otázky, které by si člověk měl zodpovědět ještě před samotnou realizací. Kapitola se čte sama, skoro jsem chtěla, aby neskončila nejlepší. Bere v potaz množství názorů a přesvědčení a střízlivě navrhuje několik reálných a konkrétních řešení. Počítá s aktuální situací - žádné spekulace, jaký by mohl být ve společnosti ideální stav. Plus za pravdivé informace a ne jen přesdělení propagece (viz třeba zemělodě a jurty). Co mne zarazilo, tak bylo měření umělých částí ve vzduchu. Zmiňuje se to v jedné sekci a nikde jsem takové měření na netu nenašla.. KAPITOLA 3 ŘEMESLA A 4 KOMUNITA Velmi čtivé, dobře zpracované, vnímám jako doplňkové. Plus za podrobné postupy. Co bych doplnila, tak seznam dalších činností starších řemesel, například mi tam chybělo zpracování dřeva. Hodně se mi líbil pojem "hrubé domácí štěstí" KAPITOLA 1 ENERGIE Autor počítá primárně s komunitou, která ale je ve většině případů napojená na síť. Jen velmi okrajově se věnuje jednotlivcům, kterou jsem v kapitole primárně hledala. Hodně se zde zmiňují Smart Grids. Jsem velkým fanouškem těchto technologií, nicméně jsou závislostí na energiích. A i když jsme soběstační v energiích, je nutné tu drahocenou energii cpát do chytrých systémů? S tím kapitola hodně počítá - elektrická energie všude, na všechno (rekuperace, smart grids, elektromobily,…). Chybí mi zde skoro všechno z praxe na konkrétních případech. Vím, encyklopedie. Ale proč se eletromobilitě věnuje 15 stránek s celkem dost podrobnostmi a ostrovním domům reálně jen 6 stran? Chtěla bych tam větší zaměření na opravdu soběstačné bydlení jako takové -> klidně s komunitní sítí, ale bez dopomoci veřejné sítě. Co mi zde překáželo je šílená propagace elektromobilů. Je o nich zmínka snad na každé dvoustránce a ještě je jim věnováno dalších 15 stran v samostatné kapitole. Eletroauta zbožňuji, Teslu, jednu chci. Ale tohle bylo moc. Až moc věcí se tam stále opakuje dokola, některé věty dokonce celé zkopírované. Je zde zastoupena komerčnost a až moc osobních názorů, které patří spíše do blogu. Celá kapitola o energiích mi přijde jako jedna velká závislost na energii tak, jak je dnes, ale s tím, že každý se bude podílet na její výrobě a poskytovat sobě i všem, ale i ze sítě brát, až mu ta jeho dojde. Bude závislý na ostatních. Je to jako vzít pražskou vilu i s vyhřívaným bazénem a napojit ji s fve chytře na síť a v tom spočívá soběstačnost. Možná jsem jen zaujatá z offgrid, s uskromněním, s jednoduchostí. Na toto konto doporučuji knihu Off Grdi life život bez sítí.