Česko-čínské vztahy po roce 1989

Čína je v Čechách tradičně velmi populární exotickou zemí, okouzlující svou starou kulturou. Současně představuje mimořádnou ekonomickou příležitost. Po roce 1989 se po dlouhé době opět naskytla šance otevřít s asijskou velmocí novou kapitolu bilaterálních vztahů, nezatížených ideologickými překážkami a politickým diktátem zvenčí. Čína se současně stala testem, do jaké míry je česká společnost schopná zorientovat se v nové situaci a prosadit své záměry. Monografie o česko-čínských vztazích je prvním a zatím nejkomplexnějším pokusem zmapovat a analyzovat politické, ekonomické, kulturní a akademické kontakty ČR s ČLR v éře obnovené české demokracie. Česká strana získala zkušenost, že rostoucí Čína je asertivním partnerem, který o malou zemi ve střední Evropě nejeví valný zájem, zatímco český pohled na ČLR reflektuje vlastní potřebu nové sebeidentifikace a nemá dostatečnou oporu ve znalosti čínských moderních reálií. Český vztah k Číně představoval doposud spíš více fascinace exotikou než reálné praxe. Ambicí autora bylo české představy o současné Číně a přehnaná očekávání ekonomických perspektiv zvěcnit. Přesto česká zkušenost kontaktů s Čínou od počátku 90. let, zasazená do širšího evropského kontextu, vybízí k opatrnému optimismu do budoucna. Hned rok po vstupu ČR do EU přijel čínský předseda vlády poprvé v historii do Prahy.

Sdílet