Baron Trenck - Panduři

Kniha mě už v půlce zaujala natolik že jsem se jal počat hledat další díly. Sice jazyk jakým je psána je poněkud překvapil, není to nějaky archaický jazyk, krasomluva, minimum dobových výrazů jak jsem si zvykl u historických románů. A v některých momentech se mi to vyloženě nelíbilo. Čili nemůžu říct že by mi ten příběh nějak výrazně pomohl vylíčit atmosféru doby, na druhou stranu hrabě Trenck je ranař. Obrovským přínosem byla pro mě kniha v tom smyslu že mi otevřela nove obzory : války o rakouské dědictví jsem zjistil že je pro mě naprosto neznámá část naší historie, vůbec jsem nevěděl že si českou korunu v té době na krátkou dobu nasadil Karel Albrechty že Prahu okupovali Francouzi... Jeden moment mě zarazil a roztrpčil, když autor přerušil vyprávění poznámkou k současné geopolitické situaci, když použije spojení slov "Chci mír"... Přinutilo mě to k zamyšlení, já vždy Marii Terezii vyčítal právě tu mírovou smlouvu a podstoupení Slezska Prusku... Jenomže v kontextu i tohoto příběhu kdy je vylíčena hrůza a brutalita války... uvědomil jsem si jak rozdílné člověk hodnotí události když je jejich součástí jako jedinec, člověk, otec, a když ji vnímá jako historii svého národa (Mnichov, 1968 a jiné naše slavné prohry)...

Dobrý den ,všechny tři díly doporučuji .Děj naprostá pohoda , nemám co dodat. Za mně krásné dílo ,děkuji

Druhý díl série pokračuje, tam, kde první skončil. Hodně bojů a historických skutečností.

Další díl o baronu Trenckovi. Pro mne takový úvod do doby Marie Terezie. Autor se nebrání vnést do románu svůj názor na chcimíry i když to se současnými odpůrci válečné pomoci Ukrajině nemá nic společného. Ale kždý má právo na svůj názor a koneckonců je to jeho kniha.