123. Projektování a dokumentace elektrických instalací podle nové legislativy

Tato příručka dává náhled na projektovou přípravu elektroinstalací ve stavbách, ale i jako samostatná technologická díla, kdo projekty může připravovat a pro kterou fázi díla. Tato oblast výstavby je podřízena legislativním předpisům z více oborů: jedná se především o legislativní předpisy pro stavby a pro bezpečnost. Pro tyto obory jde o stavební zákon č. 283/2021 Sb. (tak zvaný nový stavební zákon) a především na něj navazující vyhlášku č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb, dále zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků ve výstavbě (autorizační zákon). Z hlediska bezpečnosti práce se jedná především o zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů a na něj navazující nařízení vlády č. 190/2022 Sb., o vyhrazených technických elektrických zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti a vyhlášku č. 123/2022 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami. První část řeší pojem projektování v elektrotechnice, obecné požadavky na projektanta, kdy projektant elektrických rozvodů musí být autorizovanou osobou a v jakém stupni a jak této autorizace dosáhnout. Dále se zabývá možností projektování elektrických rozvodů neautorizovanými osobami dle zákona č. 360/1992 Sb. Jsou uvedeny i další činnosti projektanta elektroinstalace, které napomohou hladkému průběhu prací. Druhá část je věnována konkrétním požadavkům vyplývajícím ze stavebního zákona a navazující vyhlášky o požadavcích na výstavbu. Je uveden souhrn nových pojmů zaváděných stavebním zákonem, nových požadavků na dokumentaci, kterou mohou zpracovávat jen autorizované osoby a kterou mohou zpracovat i neautorizované osoby. Jsou zde i základní povinnosti projektanta, zhotovitele a vlastníka stavby, které jim ukládá stavební zákon. V této části jsou rovněž legislativní požadavky na podporu elektromobility. Třetí část se zabývá možnostmi a podmínkami zajištění dodávky elektřiny. Jsou zde uvedeny též vybraná práva a povinnosti provozovatele distribuční soustavy z hlediska projektu odběrného zařízení, připojování elektrického zařízení (objektu) k distribuční síti, vztahu elektrické přípojky a hlavního domovního vedení, možnosti překládky zařízení a vedení přenosové a distribuční soustavy. Rovněž jsou uvedeny základní podmínky a pravidla pro možnost sdílení elektřiny jak v rámci vlastní spotřeby výrobce na jiném odběrném místě, tak s jiným zákazníkem, či v rámci komunity. Čtvrtá část pojednává o ochranných pásmech elektrizační soustavy. Jsou zde přehledy rozsahu ochranných pásem jak pro liniová vedení (přenosové i distribuční soustavy), tak pro elektrické stanice a výrobny elektřiny, včetně výroben elektřiny připojených k distribuční soustavě s napětím do 1 kV a instalovaným výkonem do 50 kW včetně, tedy obvyklé zdroje OZE (nejčastěji fotovoltaické zdroje). Pátá část objasňuje základní podmínky pro projektování elektronických komunikací. Uvádí základní definice z tohoto oboru, požadavky na ochranu elektronických komunikací před rušivými vlivy, možnosti styku těchto veřejných komunikací s okolím. Tato část uvádí i legislativní požadavky vztažené na provozovatele zařízení, které je zdrojem vysokofrekvenční energie, jež může mít rušivý vliv na elektronické komunikace. Též jsou uvedeny rozsahy ochranných pásem vedení elektronických komunikací a omezení zásahů do těchto pásem, a možnosti využívání cizích nemovitostí pro tato vedení. Šestá část se věnuje vnějším vlivům, jejich určování a protokolu o určení vnějších vlivů. Sedmá část uvádí základní požadavky na bezpečnost elektrických rozvodů a jejich řešení v oblasti ochrany před nebezpečím úrazu elektrickým proudem a před účinky zkratových proudů. Uvedeny jsou podmínky jedné poruchy, ochrana dvěma nezávislými ochrannými prostředky, ochrana prostředky zvýšené ochrany a zvláštní případy. Pozornost je věnována třídám ochrany zařízení a praktickému využití ochrany samočinným odpojením od zdroje v elektrických instalacích. Druhá část této kapitoly je věnována ochraně před účinky zkratových proudů, jejich typologii, vzniku, účinkům, následkům a ochraně před nimi. Osmá část se věnuje osvětlení. Jsou popsány základní požadavky na osvětlení, zvláště na sdružené osvětlení a kdy je nutné toto osvětlení navrhovat. Zabývá se rovněž osvětlením prostor s displeji. Devátá část se zabývá projektovou dokumentací, jejím rozsahem a požadavky na zpracovávající osobu. Je uveden kompletní rozsah, který musí znát autorizovaná osoba, včetně té, která projektuje elektrické rozvody. V kapitole jsou druhy dokumentace vyžadované v souladu se stavebním zákonem i další, nutné pro realizaci díla, včetně jeho revidování v průběhu užívání. Je zde i upozorněno na časté chyby v přípravě této dokumentace. V závěru je rozebrána důležitost dokumentace elektrických rozvodů pro úspěšné provedení výchozích, pravidelných i mimořádných revizí. Desátá část obsahuje přehled předpisů zvláště důležitých pro projektování (ale i realizaci) elektrických rozvodů. Uveden je přehled základních zákonů, vyhlášek a nařízení vlády dotýkajících se projektové přípravy staveb. Je zde i stručný přehled tříd ČSN majících vliv na návrh provedení elektrických rozvodů. Tato příručka je určena nejen jako pomůcka pro přípravu k autorizačním zkouškám projektantů elektrických zařízení, ale i užitečným dílem pro každodenní praxi projektantů autorizovaných i neautorizovaných. Příručku však využijí i revizní technici vyhrazených elektrických zařízení zejména v případech, kdy pro provedení pravidelné nebo mimořádné revize není k dispozici dokumentace elektrické instalace včetně protokolů o určení vnějších vlivů. Zcela jistě však bude užitečná i pro elektrotechniky, kteří elektrická zařízení neprojektují a pro provozovatele elektrických zařízení.

Sdílet