Říše zlatých očí E-kniha

Nejlepši kniha na trhu pro rok 2026, těším se na další část

Mia je zdánlivě obyčejná dospělá žena. Má práci „zvířecí terapeutky“, která jí zajišťuje poměrně pohodlný život, a vlastně nemá důvod si stěžovat. Má dva nejlepší kamarády, kteří ji podrží a dokáží ji vždy zvednout náladu, pokud se necítí dobře a vlastně si nemůže v celku na nic moc stěžovat. Snad jen na to, že nemá na blízku rodinu. Až do dne, kdy zjistí, že její poklidné dny mezi lidmi jsou sečteny a ona se musí vrátit zpět tam, kam patří. Mezi víly. Raven je tak trochu arogantní idiot, který Miu vytáčí už od prvního setkání (a ona se ho tak trochu bojí, protože tuší co se mezi nimi děje) a zároveň je jedním z důvodů, proč její život mezi lidmi končí. A to ještě Mia netuší, co všechno na ni čeká po návratu do říše. Příběh je vyprávěný převážně z pohledu Mii, i když se nám dostane i několika kapitol z Ravenova pohledu. A právě to jsem si užívala, protože nám to dovolí nahlédnout trochu pod jeho masku a pochopit, že tenhle přestárlý vílák možná nebude takový kretén, jak se na první pohled tváří. Pokud máte rádi zvířátka, sarkasmus a tropes jako Víly, Enemies to Lovers, Fated Mates nebo Forced Proximity, tenhle příběh by vás mohl bavit. Mia není žádná naivní devatenácti letá hrdinka, která čeká, až ji někdo zachrání. Je to třicetiletá žena, která ví, co od života chce, a rozhodně si nenechá všechno jen tak líbit (hlavně ne od Ravena). Raven je většinu času grumpy a arogantní, ale když na chvíli odhodí svou masku, zjistíte, že ho vlastně dokážete mít i rádi. V knize je kladen poměrně velký důraz na romantickou linku, takže samotný fantastický svět říše dostáváme dávkovaný postupně a velmi pozvolna. Zatím se proto nedozvíme úplně všechno o tom, co všechno jsou víly schopné a jak celý jejich svět funguje. Na druhou stranu nechybí zajímavé situace, kouzelní tvorové a náznaky toho, že říše má rozhodně mnohem víc co nabídnout. Osobně se mi kniha líbila. Příběh je svižný, čtivý, postavy mě bavily a postupné odhalování jednotlivých detailů mě drželo u čtení. Neměla jsem pocit, že by se děj zbytečně vlekl, a přestože je první díl hodně zaměřený na romantickou linku, autorka nám zároveň naservírovala dostatek náznaků, aby nás nalákala na pokračování. A na to, že se jedná o autorčinu prvotinu, mi Probuzení přijde jako velmi povedený začátek. O to víc se těším na další díly, které podle všeho slibují mnohem větší ponoření do světa říše, jejího fungování a toho, co všechno se za jejími hranicemi ukrývá. Za mě tedy příjemná romantasy, která má potenciál v dalších dílech pěkně rozkvést.

Mohou se vyskytnout spoilery. . . Tato romantasy o vílách kombinuje prvky městské fantasy, jejíž prostřednictvím začíná, se smyšleným světem z prostředí v posledních letech velmi oblíbeným. Příběh od začátku pracuje se znalostí těchto světů vypravěčkou, tudíž informace o světě, který se může zdát předkládat zajímavý potenciál, jsou podávány roztříštěně v závislosti na tom, co se zrovna řeší a děje. Potenciál pro propracovaný svět a systém nicméně, jak už subžánrové zařazení napovídá, ve velkém ustupuje do pozadí před vztahovou linií, která se ujímá dominantní role. Příběh spadá spíše do kategorie New Adult, postavy jsou dospělé a v knize se objeví několik explicitních scén a mnohem více narážek. Ze vztahové linie jsem při čtení nedokázala cítit chemii, vývoj, přirozenost. Ač nastavení světa se snaží rychlost vztahu obhajovat, romantika a vývoj je zaměňována za fyzično a opěvování muskulatury. Příběh se drží na druhé koleji a nabízí nekonzistentnost. Na jedné straně sice stojí záležitosti jako dlouhodobá manipulace celým lidem říše, proti tomu však stojí ohýbání pravidel podle toho, jak se to zrovna hodí, i když to může dojít až do fáze, kdy informace vzájemně příliš nekorespondují. Worldbuilding nedostal dost prostoru na to, aby byl celistvý. Když kniha najde své čtenáře, kteří si potrpí na klišé, víly, tropes jako od nepřátel k milencům nebo nucená blízkost, kteří chtějí vypnout a odpočinout si u vztahu okořeněném trochou fantastiky, dostanou knihu, která je bude bavit.

Nadhera. Proste takova krasna oddychovka -pro mne. Pribeh se odvijel skvelym tempem a cela kniha je neuveritelne ctiva. Tady nekdo umi psat. Dekuji za pohodovy zazitek.

Ako poznáte, že je to dobrá kniha? Keď vás tak pohltí, že ju máte za jeden a pol dňa prečítanú. A že to ale bola parádna kniha! JA milujem, keď je celý svet poňatý na „náš“ ľudský svet a ich svet. A víly si môžu pekne pendlovať medzi nimi. Zamilovala som sa do toho u Laury Thalassy a zamilovala som sa do toho aj u Luckii Bajovej. Ľudský svet bol opísaný fenomenálne! Mia a jej kamaráti. Bože, takých kamarátov do každej domácnosti. Tušila som, kto bude Tessin tajný priateľ. Lebo veď haló! A keď prišiel na scénu, tak som skríkla. Áno, taký ten nadšený výskot. Veľmi sa mi páčilo aj to, ako sa autorka pohrala s vysvetľovaním sveta. Mierne prestrihy do minulosti to krásne ukázali, ale bolo to tak akurát. Vôbec to nebolo rušivé. No a Lucinda! Moja zlatá, to som nečakala a len som kukala ako puk, že aha! No ale potom Neriidia. Ešte aj ten názov! Niekto je nám tu narcis. Nehovorím o tebe, kráľ, že hej, to by som si nedovolila. Kráľ Neriidie! Aby som ho mohla opísať, musela by som použiť veľmi veľa vulgarizmov, takže iba poviem, že dúfam, že skapeš veľmi zlou a dlhou smrťou! Aj so svojím synáčikom. Vrana k vrane. Ehm, vrana. Mrk, mrk. A potom naša ústredná dvojica. Mia a jej schopnosti. Áno, milovala som Doctora Dolittlea, takže toto som žrala aj s navijakom! A Raven. Raven a ja máme komplikovaný vzťah. Raz ho milujem celou svojou dušou a gaťkami a potom by som mu najradšej vrazila rozžeravený nožík do brucha, aby sa spamätal. Tá zápletka bola dobrá. Tušila som ju, ale autorka to napísala tak pútavo, že som tŕpla, či naozaj, alebo sa na plnej čiare mýlim. Raven a Mia ma ku koncu hnevali. Stačilo si sadnúť a mali by sme po probléme. Lenže to by sme potom nemali čo čítať, že hej? Takže odpustené a zabudnuté a ja už striehnem na druhý diel, pretože to, ako sa to skončilo? Haló! Pani Bajová, to čo ste mi urobili na konci???? Takže áno, prosím vás, bežte sa do knihy pustiť, pretože toto bola fenomenálna jazda. Jo, a viete čo? Naše víly majú krídla! Ale! Ale! Sú fenomenálne a úžasné a iné. A viac vám nepoviem, aby ste si tú knihu užili rovnako ako ja. Za knihu v rámci štafety ďakujem @literarni_bludiste IG: storytimewithpetra