Recenze na knihu
Kde končí včerejšek, začíná zítřek Kathinka Engel

Poutavý a atmosférický román, v němž se prolíná současný Londýn se sedmdesátými lety, punkovou scénou, bojem za ženskou svobodu a osudem první velké lásky. Mnohem silněji na mě zapůsobila minulá linka s Pippou a Ozem – měla větší emoce, napětí i výraznější postavy. Současnost byla příjemná a dobře se četla, ale Gilly a Owenovi podle mě chyběla silnější chemie. Vyprávění plyne lehce a londýnské prostředí má místy téměř hmatatelnou atmosféru. Propojení obou časových rovin však bylo poměrně snadné odhadnout, takže závěrečné odhalení nepůsobilo tak silně, jak mohlo. Přesto jde o čtivé, emotivní a hezky napsané čtení o společenských očekáváních, odvaze jít vlastní cestou a rozhodnutích, jejichž následky mohou přetrvat desítky let. **3,9/5**

Toto bol výstup z mojej komfortnej zóny. Vďaka bohu za to. Ďakujem Knihám Dobrovský, že mi knihu poslali na recenziu, lebo by som inak o tento príbeh prišla. A že to teda bol príbeh. Autorka knihu napísala neskutočne pútavo a ja som sa od nej nevedela odtrhnúť. Či už som čítala minulosť, alebo súčasnosť, bola som v príbehu ponorená. Samozrejme som tušila, ako sa nám príbehy pretnú. Alebo teda v kom. Ale s malou dušičkou som dúfala, že sa mýlim. Lebo... Bože, minulosť. Minulosť ma donútila googliť. A že som toho našla. V prvom rade ďakujem všetkým feministkám a ľuďom, ktorí sa nevzdali a bojovali za rovnoprávnosť. Lebo o tej dobe sa mi čítalo ťažko. Rozdelené univerzity (lebo jasné, že ženy by mužov rozptyľovali, lebo jasné, že ženy sú precitlivené. A jasné, že k ženám sa nehodí, aby premýšľali). Áno, otváral sa mi nožík vo vrecku a veľmi rada by som týmto gentlemanom ukázala, čo všetko sa k žene hodí. Neskutočne sa mi páčilo, ako Pippa pomaličky videla pravdu. Ako sa jej pomaly rúcali ideály a jej presvedčenia (teda jej otca a brata). Ako videla, že práve tí gentlemani boli ešte väčšie hovädá ako tí punkáči zo "zlého" Londýna. Príbehu Pippy a Oza som neskutočne fandila. Lenže tu bol príbeh zo súčasnosti a vy ste proste tušili. Príbeh Gillian ma zase uchvátil svojou jednoduchosťou a reálnosťou. Jej cesta za poznávaním samej seba. Kto vlastne je? Čo chce? Gillian a Owen začali pátrať v minulosti. A tu sa nám príbehy prepojili. A ja som pri odhalení plakala. A nemohla uveriť tomu, čo čítam. Ako ste mohli? Vy vznešení a honosní aristokrati? Gentlemani? Pippa. Moja zlatá, nezdolná a nebojácna dievčina. Vďaka tebe a tvojmu odhodlaniu sme my ženy tam, kde sme. A táto kniha a hlavne minulosť v nej by nemala byť zabudnutá, lebo to je len čo, 50 rokov? To nie je až tak dávno. Nezabudnime! Punk is not death. IG: storytimewithpetra

Román je nejprve vyprávěn pohledem mladé slečny Pippy v roce 1974, která vyrůstala v bohaté rodině. Zamiluje se do mladíka Oze, který zpívá v punkové kapele. A ač jsou oba z jiných světů, z jiné třídy, tak je láska k sobě naprosto pohltila. A současností nás románem provází mladá redaktorka Gilly, která si po rozchodu hledá své nové bydlení. Najde dům, který se má brzy asanovat. Po seznámení se sousedem Owenem, který dříve dělal dokumentární filmy, a než k samotné asanaci dojde, chce Gilly zdokumentovat historii domu č. 19. Při pátrání v historii se rozklíčují události a děje, které spojují tento dům arok 1974. Nezávislost je pro obě slečny klíčová. Jedna se pro ni vzdá blahobytu a druhá se postaví na vlastní nohy. Tento román vás provází Londýnem roku 1974, kde vzniká punk, a pak současností. Na začátku knihy jsem se bohužel trochu ztrácela v postavách a tak trochu se mi to míchalo. Ale poté, co se trochu začtete, si román naprosto užíváte. Fandíte Pippě, aby si šla za tím, co ji dělá šťastnou, a i Gillian za to, jak je vytrvalá v pátrání v historii, protože ji redaktorská práce a pátrání v historii naplňují. Rozhodně se jedná o čtivý román s převratným koncem.