Recenze na knihu
Knihovna vypůjčených srdcí Lucy Gilmore

Táto kniha mi pripomenula, prečo som kedysi tak milovala príbehy, v ktorých sa prelína minulosť s prítomnosťou. Úplne som zabudla, aké čaro to má… a som rada, že práve tento príbeh mi to znovu pripomenul. Začiatok bol pre mňa síce pomalší, ale o to viac ma potom kniha pohltila. Keď som sa raz začítala, už som len chcela vedieť, ako sa to celé skončí. Hlavnú rolu tu nehrajú len postavy… ale najmä knihy samotné. Príbeh je nimi doslova pretkaný – citátmi, odkazmi, spomienkami. A práve to mu dodáva tú jedinečnú atmosféru. Veľmi ma bavilo sledovať vzťah dvoch mladých ľudí spred 60 rokov. Ich pomalé, postupné spoznávanie cez knihy a odkazy bolo niečo úplne iné než dnešná rýchla doba plná správ a sociálnych sietí. Malo to svoje čaro, jemnosť a hĺbku. Postavy mi boli sympatické – mala som pocit, akoby som ich poznala. Ich príbehy boli miestami milé, miestami ťažšie, ale presne také… životné. Nie je to kniha, ku ktorej by som sa pravdepodobne vracala, ale viem, že vždy keď ju uvidím, spomeniem si na jej atmosféru a budem rada, že som ju mohla prežiť spolu s nimi. ❤️ Ďakujem za možnosť prečítať si knihu v rámci spolupráce - KNIHY DOBROVSKÝ

Knihovna vypůjčených srdcí je oddechové čtení s lehkým nádechem tajemství, ve kterém hrají důležitou roli nejen postavy, ale i samotné knihy. Příběh je rozdělen do několika částí a střídají se v něm pohledy postav i časové linky, což mu dodává příjemnou dynamiku. Kniha se četla velmi dobře, děj plynul svižně a kapitoly rychle ubíhaly. Některé situace a chování postav mi sice přišly trochu nelogické nebo nedotažené, ale celkový dojem mi to nijak výrazně nekazilo. Nejvíc si knihu užijí romantické duše a milovníci příběhů o knihách.

Mladá knihovnice Chloe objeví na stránkách knih vzkazy, které tam byly napsány již dávno. Nemůže na ně přestat myslet a snaží se vypátrat, kdo si je tenkrát psal a zda je víc takových knih. Mezitím se stará o rodinu a snaží se ustát nálady nerudného souseda. Toto je typ knihy Muž jménem Ove a všechny podobné, kdy se nerudný stařík změní v přátelského. Přiznám se, že takové knihy moc nemusím, ale krásná obálka a prostředí knihovny mě přesvědčilo, že knihu potřebuji a jen jsou doufala, že mě tentokrát příběh mile překvapí. A víte co? Ono se to vážně povedlo! Tohle bylo tak milé čtení. I když upřímně, ze začátku jsem měla problém se začíst, ale jak jsme se dostávali v příběhu dál, už jsem byla lapena a knížku jsem nemohla odložit. A na závěr jsem brečela jak želva a nemohla přestat. Pokud milujete knihy v knihách, tady si přijdete na své. Nejen, že tu je opravdu velké množství knih, o kterých budete číst, ale je z nich tady i často citováno. No prostě tu mají jednu z hlavních rolí. Tento typ příběhu je předvídatelný. Je jasné, jak to celé skončí, ale v příběhu vám bude tak dobře, že mu to odpustíte. Je tu láska, přátelství, napětí, ale nechybí tu ani vtipné momenty. Prostě je tu vše, co správný příběh má mít. Četla jsem i předchozí knihu autorky – Čtenářský klub osamělých srdcí – a tahle se mi rozhodně líbila víc.