Recenze na knihu
Před námi a po nás Jenny Valentine

Elk a Mab, nejlepší kamarádky. Navždycky. Jenomže to „navždycky“ trvá jen do jednoho dne, kdy katastrofa změní jejich životy. Od té chvíle bude už jen Předtím a Potom. Jak se vyrovnají s následky jediného tragického činu. Tato kniha mě rozhodně zaujala svou nádhernou obálkou. Jedná se o žánr young adult a já si říkala, že si přečtu něco jednoduššího, avšak s velkou dávkou emocí. Na jednu stranu se to podařilo, na tu druhou jsem byla trošku zmatená. Hned začátek mě rozhodně překvapil, nečekala jsem, že by autorka mohla přijít s něčím takovým (s čím, to vám neprozradím, ať nepřijdete o překvapení). Pak už se tu střídají přítomnost s minulostí a my se postupně dozvídáme, co za tragickou událost se stalo a co jí předcházelo. Je tu ukázána síla přátelství, rodinné vztahy i první lásky. Místy je kniha psána hodně jednoduše, až jakoby dětinsky, místy tu však máme takové myšlenky, že i dospělý se musí vážně zamyslet, aby je pochopil správně. Tím jsem si říkala, pro koho je knížka vlastně určená, Jako mladou (a vlastně ani teď) by mě nebavily pasáže o fyzice a o černých dírách. Knížka mi přišla průměrná, nenadchne a neurazí a pak přišel konec. A najednou to pro mě dostalo spád a bylo tu tolik emocí, že jsem si pobrečela a bylo to skvělé. Bohužel dvacet skvělých stránek na knížku je málo. Naštěstí knihy neodkládám a mohla jsem si tu emocionální nálož užít …