Recenze na knihu
Její vina Andrea Mara

Po přečtení anotace jsem si říkala, že to bude zajímavý thriller a vůbec jsem nečekala, že to nakonec bude takové překvapení. Ze začátku děj postupuje den po dni a buduje se napětí, postupně zjišťujeme další a další informace, v průběhu knihy se děj trochu zpomalil a pak přišlo těch pár kapitol ke konci knihy a vždycky tam byla na konci jedné kapitoly TA určitá věta, která změnila všechno, co jsem si do té doby myslela a já zůstala jen koukat se slovy COŽE!?!? Jako musím říct, že po těch posledních kapitolách jsem zůstala úplně beze slov a v hlavě mi jen jelo, co jsem to sakra teď četla a co jsem to teď zjistila a co se to stalo a ten konec byl jakože WTF!?!?? Jako jestli má někdo rád thrillery a krimi, tak tuhle knihu doporučuji, už jsem koukala na další od autorky, protože tohle bylo fakt něco. Konec knihy mě fakt dostal....

Už od prvních stránek mě vtáhla do děje a pořád jsem měla potřebu číst dál, protože jsem chtěla zjistit, jak všechno dopadne. Kniha je plná emocí, napětí a nečekaných momentů, které člověka nutí přemýšlet. Postavy působí uvěřitelně a příběh je napsaný tak, že si k nim rychle vytvoříte vztah. Oceňuji také styl psaní – čte se lehce a děj má spád. Pokud máte rádi psychologické drama nebo napínavé příběhy s emocemi, tuhle knihu určitě doporučuji. Přečtená za 5 dní.

Úžasná od první stránky!! Neskutečný propletenec a absolutně šokující závěr, který by mě nikdy nenapadl!! Přečetla jsem spoustu knih s tímto žánrem - thriller - a nebojím se říct, že kniha, která není označena jako Bestseller, je možná ještě lepší než některé bestselery co jsem četla. Určitě budu po knihách této autorky koukat dál a moc se těším na další její příběhy!! Vřele doporučuji všema deseti!!!!!

Tak jo. Tuhle knihu jsem otevřela s tím, že dostanu pořádný thriller. Něco napínavého, co mě vtáhne a nepustí. Jenže místo toho jsem dostala příběh, u kterého jsem se většinu času ptala, kdy se konečně něco stane. • Začátek vypadal slibně. Téma mateřství, strachu, přesně to, co mám ráda. Jenže postupně to začalo jít z kopce. Děj se táhl, postavy mě vůbec nebavily a upřímně, ani jsem si k nim nedokázala vytvořit žádný vztah. Bylo mi v podstatě jedno, co se s nimi děje. • Některé situace mi přišly úplně mimo. Postavy se chovaly zvláštně, někdy až nelogicky, a párkrát jsem se musela vracet, jestli jsem náhodou něco nepřehlédla. Nepřehlédla. Bohužel. • A to napětí, které by mělo člověka držet až do konce? Nikde. Místo toho jsem čekala, čekala, a pořád nic. Když už se konečně něco dělo, bylo to tak rychle odbyté, že jsem ani nestihla pocítit jakékoli vzrušení nebo napětí. Mrzí mě to, protože nápad nebyl špatný a autorka umí psát, ale celé to působilo tak nějak nevýrazně. Čekala jsem víc emocí, víc tlaku, víc akce. Takhle to pro mě zůstalo jen jako další kniha, kterou jsem přečetla a hned na ni zapomněla.

Působivý děj, napětí a pořád se něco dělo. Autorce se povedlo držet napětí po celou dobu knihy a závěr byl poměrně překvapující. Vřele doporučuji. Za mě přečteno jedním dechem.