Recenze na knihu
Dva na vraždu Milan Říský,Jan Thomayer

Když se spojí Milan Říský, který je tváří Joty a jejich oranžové edice True crime ( což je jeho koníček ), a který spolupracoval na knihách Skutečné zločiny na Plzeňsku a českém vydání Helter Skelter a Jan Thomayer, který je právníkem, sběratelem True crime literatury a má i své stránky serialkillers (velmi doporučuji) spojené s krimiantikem. To u těchto autorů vypovídá za své. Pánové totiž ví do čeho jdou, jak psát a jak to čtenářovi podat, tak aby se nenudil zbytečnou omáčkou. Zpracování rozsudků, výpovědí, odkazy na materiál s kterým pracovali a střídání kapitol vyšetřování vs pachatel udrží pořád ve střehu. Ta práce, kterou si autoři dali s rešerší a zpracováním materiálů nás i po letech "přivede" na místo činu. Muselo ji být takové množství, že se nám o tom může jen zdát a autorům se o tom bude zdát hodně dlouho. Tady palec nahoru za to, že autoři napsali "jen" o třech případech - mohlo jich být daleko více, dali tak více prostoru těmto třem případům s větší hloubkou a nasazením. Protože si to kniha zaslouží a otevírá nám to cestu k další knize od autorů. Případy dokreslují přiložené fotografie připomínající desku v kanceláři vyšetřovatelů ( Myslím, že to tak vypadlo u autorů doma. ) Tady je vidět, že není nutné mít fotografie barevné a plné krve aby kniha zaujala. "V trestním řádu se asi něco změní až poté, co si naši strašlivou zkušenost prožije někdo významný" Pokračování v komentáři Kolínský masakr Není všechno zlato co se třpytí a i když máte vše nemusíte mít vše. Jak málo stačí k neštěstí, tady stačilo půl roku a mohlo být vše úplně jinak. Nebo jen pár vteřin? Jak se společná vášeň může proměnit v něco děsivého. Zvrhlost, bezcitnost a brutalita mladíků byla až mimořádně vysoká. Tohle obyčejně vidíme v akčních filmech, nebo thrillerech, ale tahle skutečnost byla víc než děsivá. O dost děsivější bylo mládí aktérů Kolínského masakru, vždyť oni měli sotva zaschlou občanku. Dva na vraždu Tohle Koncentrované zlo na krvavém tahu bylo v obecném povědomí zastíněné "slavnějšími" např. Kajínek, Roubal, nebo případ Orlických vražd. Sadističtí a nebezpeční Josef Kott Michal Kutílek v 26 hodinách předvedou pořádné peklo, před kterým by i sám Satan zavíral oči. A možná tu byl i přítomen, do případu zasahuje i Exorcistka z Argentiny. Ano exorcismus i ten se do této knihy dostal díky autorům. Nejvíce mě teda dostávala jejich obhajoba sama sebe,Kott vydatným manipulátorem, dopis matky jedné z obětí, to samé bych napsal i já. A doprd*ele, jeden nevinný autostop, jedna zastávka na odpočívadle.No a obrovské štěstí, které měli vyšetřovatelé v podobě žlutého autíčka a jediného přeživšího to byl snad zázrak. Surovec a jeho učeň Další případ a další zlo. Jeden co dokázal přežít svou vlastní smrt, chybička tehdy VB a další chyby pachatele vedli k dalším hrůzným událostem a naštěstí k dopadení další bestie a jeho pomocníčků. Kronikář který měl tu smůlu, že zapisoval vraždy, ke kterým došlo a jež byli jeho posledním zápisem. Nakonec se může mluvit o velkém štěstí, že vše nevyšlo úplně podle plánů. Jinak by obětí bylo daleko více. Protože vrazi téměř vždy udělají chybu - naštěstí. A tady mám asi Deja-vu protože ačkoliv jsem knihu četl poprvé přiložené fotky už jsem viděl. Čtenáři a čtenářky, myslím že autoři nasadili laťku hodně vysoko. Protože tahle kniha, přesně tahle kniha je naprosto perfektním zpracováním true crime literatury. A já se budu těšit na další... Bude další? Musí bejt další.

Tři české kriminální případy, nad kterými zůstává rozum stát. Ve všech třech zločinech hrají klíčovou roli dva pachatelé. Autoři přinášejí rozhovory s účastníky, nahlížejí do policejních spisů, pátrají, kde se dá a přinášejí tak krok po kroku sepsán samotný zločin i jeho vyšetřování. Tahle kniha je opravdu „must have“ pro všechny fanoušky true crime. Podařilo se vybrat opravdu zajímavé, neotřelé případy, které vám nedají spát. Hned od prvních stránek jsem nevěřila svým očím, jaké hrůzy se tu popisují. Fotografie z míst činů už byly jen pomyslnou třešničkou na dortu. O dvou ze tří případů jsem nikdy neslyšela, bylo to pro mě tedy nové a já jen nechápavě kroutila hlavou, že se něco takové u nás odehrálo ve skutečnosti a nebyl to výmysl scénáristů v nějakém děsivém filmu. A když už jsme u toho filmu, při čtení jsem měla pocit, že opravdu nějaký sleduji, neboť se mi celý text odvíjel před očima právě jako film. Za knihou je vidět neskutečná práce, jaká tomu předcházela, a naprosto souhlasím s větou, která je uvedena v závěru knihy: Případy jsou zpracovány tak podrobně a do hloubky, aby se jim už v budoucnu nebylo třeba věnovat.

Velmi povedeně napsané tři příběhy true crime o skutečných zločinech.. Nemohla jsem se od knihy odtrhnout a zároveň mě mrazilo po těle co za zvěrstva jsou lidi schopni..

Kniha Dva na vraždu autorů Milana Říského a Jana Thomayera mapuje činy, a hlavně zločiny, tří vraždících dvojic. Srozumitelně ukazuje jejich životy, osudy vedoucí do spirály smrti, nešetří detaily dopadení a pak cestu k soudu. Pokud je to možné, dozvíte se také osudy vrahů v dnešních dnech. Zároveň se jedná o práci velmi citlivou k obětem. Kniha nehledá senzace, čtenáře seznamuje s mravenčí prací policie a podává střízlivé svědectví o několika neprominutelných zločinech. Knihu doporučuji nejen fanouškům čtení o skutečných zločinech, ale také každému, kdo rád ocení tvrdou práci proti zlu.

Velmi dobře napsáno, na konec se ještě těším.

Milovníci žánru True Crime zbystřete. Je tu něco, co u nás ještě nebylo. Bez nadsázky říkám, že je to opravdu skvělý zástupce svého druhu, minimálně u nás určitě. Pánové vsadili na kvalitu a ne na kvantitu a to je velice dobře. Najdete tu tři vskutku otřesné případy, (měly být čtyři a proč tomu tak není, se dočtete na konci knihy;)) které jsou zpracovány do nejmenšího detailu. Jako vážně. Jde tam cítit ta pečlivost a spousta a spousta práce. Tleskám Při čtení jsem zažívala i pocity zděšení a hnusu - ze slov samotných pachatelů mnohdy skutečně mrazilo a jejich pohnutky člověk jen stěží pochopí… Zjistíme, co hrůzným činům předcházelo, co k nim pachatele vedlo i to, co bylo “potom” a dokonce se dozvíme i pár detailů, které ještě nikde jinde zveřejněny nebyly. Velkým plusem jsou i fotky které v knize najdete - jsou na nich pachatelé, vyšetřovatelé, ale i samotná místa činu. Potěšilo mě, že na konci knihy autoři popsali, jak těžké pro ně shánění všech faktů do knihy mnohdy bylo, ale i pár milých a nezapomenutelných okamžiků. Takže jo, já za sebe můžu doporučit a pokud se o knihy tohoto žánru jen trochu zajímáte, tak vám Dva na vraždu v knihovně rozhodně nesmí chybět.