Dva na vraždu: české true crime bez příkras | RECENZE

Dvojice autorů si do knihy vybrala případy z československé historie, ve kterých se dvojice pachatelů rozhodla jít si za svým cílem doslova přes mrtvoly. Ať už bylo jejich motivací zbohatnutí, útěk z komunistického Československa nebo ukojení vlastních zvrhlých pohnutek, neštítili se k tomu využít těch nejfatálnějších prostředků. V této knize autoři nevybírali nejznámější ani nejbrutálnější vrahy naší historie. Případy však spojuje to, že se na nich podíleli vždy dva pachatelé a po dopadení se vzájemně obviňovali z vražd.

Kniha je tvrdým střetem s drsnou realitou světa vrahů a zlodějů. Popis jednotlivých událostí a činů je explicitní a bez servítek. Mnohem děsivější než samotné vraždy jsou však vyjádření vrahů ke svým činům. Právě těmito citacemi Říský a Thomayer obohatili svou knihu. Mimo to jsou v ní obsaženy rovněž postřehy vyšetřovatelů a výňatky z policejních spisů. Fakta jsou však zpracována velice čtivou formou, nikoliv nudným policejním výčtem. I v tomhle mi kniha připomínala mafiánskou investigaci Jaroslava Kmenty.

Jednotlivé případy vám postupně zobrazí fázi zločinu, fázi dopadení a poté fázi vyšetřování a rekonstrukce vražd. Úplně na závěr každé části se také dozvíte, jak každý z vrahů nakonec dopadl. Tenhle jednoduchý vzorec perfektně funguje a udrží čtenáře v napětí až do samotného konce případu. Líbí se mi také, že autoři nepřibarvují děj, aby byl líbivější, ani z vrahů nedělají drsné hrdiny, jak se to někdy u tohoto žánru stává. Ukazují myšlenkové (někdy spíš bezmyšlenkové) pochody vrahů v té nejsurovější podobě.

Pokud máte rádi true crime, pak budete z této knihy bezpochyby nadšení. Doporučuji ji vyzkoušet ale také všem klasickým detektivkářům. Je totiž dobré si čas od času udělat srovnání s realitou u toho, jak může vyšetřování případů a dopadení vraha probíhat. Je také možné, že tento žánr bude do knižního světa pronikat ještě více a není od věci zjistit, jestli se vám tato forma líbí nebo ne. Pokud budou všechny true crime knihy vypadat tak jako Dva na vraždu, pak s tím rozhodně nebudu mít problém.

Pro nerozhodné mám ještě tři bonusové důvody, proč si knihu přečíst:

1.  Zjistíte, že i ten nejmenší detail může mít pro vyšetřování obrovský dopad (třeba když si všimnete, že si dítě hraje s netradičním autíčkem).
2.  Předvede vám, že pokud se vám nedaří obvinit ze zločinů svého parťáka, je potřeba začít všechno svádět na satana.
3.  Dozvíte se, kolik policistů je potřeba k zadržení jednoho karatisty.