Recenze na knihu
Druhá strana řeky Nora Eckhardtová

Celým příběhem se vine řeka Černá, která může být jen řekou, ale také něčím víc. Potkáme ji už v minulosti, kdy Jakub s Lotou prožívají své šťastné i tragické dny. V současnosti nás pak provází příběhem Adama, jehož otec jednoho dne prostě zmizí a začnou se dít další podivné věci. A pak tu máme ještě jeden zvláštní nápoj…. Autorku jsem objevila s její předchozí knihou – Kniha, kterou posypal hvězdný prach. Po jejím dočtení mi bylo jasné, že budu v budoucnu potřebovat i všechny další knihy, které autorka napíše. Druhá strana řeky mě okamžitě nalákala svou obálkou i anotací a já se pustila do čtení. Od prvních řádků je jasné, že má autorka vypravěčský talent. Píše tak poutavě, že čtenáře chytí a už nepustí, dokud se nedostane na poslední stránku. Zvláštně a nečekaně se tu proplétají minulost se současností a celkově to má nečekaný vývoj. Místy to je temné, tajemné s až hororovým nádechem. Jindy můžete potkat i trochu romantiky a historie. Úplně mě nebavila linka ze současnosti, historická se mi líbila rozhodně více a tu současnou bych v knize ani nepotřebovala Ale i tak jsem si samotný příběh, hlavně pak to, jak je napsaný, moc užívala.

Knihu mi doporučila má paní učitelka, kterou mám na český jazyk. Miluju tu knihu. Prvně jsem nepochopila, že je první příběh z minulosti a druhý příběh přítomnost, ale jinak se mi to skvěle četlo a na konci jsem se nemohla od knihy odtrhnout. Doporučuji všemi deseti.