Recenze na knihu
Zářivá noc hvězd a ledu rebecca Connolly

Kdo by neznal nepotopitelnou loď Titanic. Asi snad každý. Při nejmenším každý o ni ví, že díky ledovci šla ke dnu. Ale kdo někdy slyšel příběh o lodi, která ji jako jediná přijela na pomoc ? Tato kniha mě hodně zaujala! Chvilku jsem si zvykala na styl psaní, ale to mi trvalo asi jen dvě stránky. 😊 Co je velký plus za mě, tak kapitoly z vice pohledů, jak z lodi Carpathia kapitána Arthura Rostona a potom z lodi Titaniku z pohledu cestující třetí třídy Kate. Před každou kapitolou jsou výroky lidi, kteří byli svědky této události. Můj velký obdiv má kapitán Arthur! Nad čím vším, v těch těžkých chvílích, musel přemýšlet! Aby vše klapalo, aby zachránili co nejvíce přeživších z Titaniku, aby nebyli zmatky na jeho lodi, aby byl pořádek v cestujících, dostatečná lékařská pomoc. Ale zároveň, aby neohrozil svoji loď, svoji posádku a své pasažéry. To jak se zachoval po záchranné misi a přistání v NewYorku pouze ukazuje, jak velký muž to je. Kapitoly z pohledu Kate jsem proplakala. Všechno jsem s ní prožívala, od prvního vzrušení při nástupu na loď. Až šťastné shledání se sestrou doma. Co budu vykládat, tento příběh mě pohltil. Z knihy jsem cítila ten strach, beznaděj, ztrátu milovaných osob. Ale i tu naději a lásku. Vlastně je tu ještě jeden a mnohem důležitější člen posádky. Harold Cottamon. To jen díky němu Caphardia otočila svůj kurz. Nebýt jeho ponocování, zprávu nikdy nedostanou. A koho jsem si díky knize zamilovala ještě víc byla paní Brownová. Ta žena měla srdce na pravém místě. Určitě tuto knihu doporučuji všem, kteří se kdy o tuto událost zajímali. Protože tato odvážná záchranná mise by určitě neměla stát v pozadí! Je dost klíčová. 🤍 Já tuto knihu hodnotit hvězdičkami nebudu. Je to totiž jedinečná kniha. Věřím, že každému sednout nemusí jak stylem psaní, tak očekáváním, ALE nezapomínejme na obětavost a laskavost lidí, jejich odhodlání i lidskost. 🤍 Děkuji Knihy Dobrovsky za poskytnutí knihy k recenzi.

Neskutečný příběh...zažijete vše úplně z jiného pohledu...všechna rozhodnutí, vzájemná tolerance,solidarita...jak se dokázali všichni semknout...nepředstavitelné...četlo se jedním dechem...stojí za přečtení...

Tragédie na Titaniku z pohledu Carpathie - zachraňujícího plavidla a obětavých výkonů členů posádky v čele s kapitánem. Hezké čtení, ale úplně mě nepohltilo. Neměla jsem takový ten pocit, že nemohu přestat číst.

Neskutečný.. při čtení chvílemi až mrazí..jsem člověk,co miluje knihy, ale nikdy je nehodnotím, protože kazdy člověk má svůj názor na danou knihu..takhle jediná za 20 let mé aktivní četby hodnocení získala. To myslím mluví za vše.. autorce velké Díky

Prvních pár kapitol mi chvíli trvalo, než jsem se zorientovala. Trochu jsem plavala v postavách, naštěstí je na začátku velmi praktický seznam postav, takže bylo kam v případě potřeby juknout. Pak už jsem se ale začetla a nemohla se odtrhnout. I když člověk ví, jak to dopadne, prožívala jsem příběh s napětím a nedočkavě obracela stránky. Autorka na mě dokázala tak dokonale přenést emoce, že jsem měla mnohokrát na krajíčku.

Nádherná kniha podle skutečné události. Dozvěděla jsem se díky ní spoustu nového a zároveň mě čtení velmi bavilo. Líbí si mi jak je psaná a jak moc blízko se k postavám dostanete! Cítila jsem se, jak kdybych na té lodi byla spolu s nimi. Bylo to velmi emocionální čtení!

„Titanic! Ze všech pozoruhodných příhod spojených s krátkým životem oné osudné lodi nelze pominout její jméno. Podíváte-li se do slovníku, najdete pod heslem Titáni: rasa lidí marně usilujících o překonání přírodních sil. Mohlo být něco nešťastnějšího než takové jméno? Něco výmluvnějšího?“ – Kapitán Arthur Rostron, 1931 „Nemohli jsme přesně rozeznat volání o pomoc. Sténání a pláč. Strašné. Zasáhlo to všechny ženy v našem člunu, jejichž manželé byli mezi těmito lidmi. Tak to po jistý čas pokračovalo a pak víc a víc sláblo.“ – Arthur Peuchen, cestující Titaniku 23. dubna 1912. Pohled na palubu byl temer zdrcujici. Cestující seděli na stolech a nechávali si ošetřit rány. Stevardky utěšovaly děti s uslzenými tvářičkami. Několik nejmladších se začínalo usmívat. Byli tu dva zmačkaní chlapci s vykulenýma očima, kteří stáli o samotě a nechtěli se přiblížit k laskavé stevardce. Další cestující leželi přímo na palubě přikrytí dekami. Někteří se prudce třásli, jiní byli až děsivě nehybní. Skvěle napsaná kniha o tragickém konci Titanicu. Vyprávění ze stran jedné z cestujících a kapitána Carpathie. Každý určitě zná osud Titanicu. Buď skrz film nebo jiným způsobem. Pořád je pro mě neuvěřitelné, kolik lidí té noci zemřelo. A odvažnost kapitána Carpathie pomoci. Kniha se čte svižně. Krátké kapitoly. Za mě, to má rád tento žánr, doporučuji. "Jeho počínání při záchraně prokazuje, že není jen schopný námořník, nýbrž od prvopočátku vznešený muž." - Senátor William Alden Smith 1912

Zajímavé, četlo se to dobře, ale bohužel plno klišé, často užívané slovo "duše" a nešlo do hloubky. Mělo by to z vás zdimat emoce, ale se mnou to nic nedělalo, postavy sice ok ale stejně jsem si k nim nenašla cestu

Zářivá noc hvězd a ledu autor: Rebecca Connolly O legendární lodi Titanic bylo napsáno mnoho. Tato kniha je skutečný příběh lodi Carpathia, která jako první připlula na pomoc, aby zachránila cestující z potápějícího se Titanicu. Příběh je vyprávěn z pohledu kapitána Carpathie, Arturem Rostonem a jedné cestující z Titanicu, Kate Connollyové. Arthur po přijetí tísňové zprávy z Titanicu ani minutu neváhá a vědom si nebezpečí ledu na moři, vydává své posádce příkazy, vyplout lodi na pomoc. Na Titanicu panuje chaos při opouštění lodi. Zachránění na člunech prožívají strach, zimu a bezmoc. Kniha je poutavě napsaná a vtáhne vás do děje. Dávám 5⭐

Krásná obálka a přenádherný název. To je kniha o Titanicu, vyprávěna ze dvou pohledů - cestující Titanicu Kate Connollyové a kapitána lodi Carpathia Arthura Rostrona. . Mě se více líbily části z Carpathie, protože jsem o tom vůbec nic nevěděla. Titanic zná každý, ale tohle bylo přeci jen úplně něco jiného. Navíc musím říct, že kapitán Arthur mi neskutečně přirostl k srdci a patří mu neskutečný obdiv. . Začátek knihy je trochu rychlejší a vlastně nevím, jestli jsem od ní čekala právě toho, jelikož mě ta polovina o Titanicu vůbec nebavila. Možná je to tím, že to člověk znal, nebo možná tím, že podvědomě hledáme příběh Jacka a Rose. . Na začátku knihy je moc pěkná mapa, na které je vyzobrazeno, které lodě byly poblíž Titanicu. No a všichni víme, že se vrátila jen jedna ...

Bylo zajímavé si přečíst svědectví také z pozice záchranářů – personálů, lidí z lodi Carpatie .

Za mě naprostá bomba. Knížku jsem měla už delší dobu vyhlédnutou a najednou sleva ! Za den jsem ji přečetla, velmi pěkně napsané, bavilo mě i to, jak se příběh odvíjel z pohledu hlavních postav. Moc doporučuji, pokud vás téma Titanicu baví.

Úžasný příběh, ze kterého mi běhá ještě teď mráz po zádech. Doporučuju

Není to romantika, není v tom laskyplný příběh. Je to realita toho co se opravdu stalo. Jak kapitán vyhodnotil situaci a jel plnou parou vpřed zachránit lidi z Titaniku. Jak zachránil přeživší a snažil se o jejich nejlepší komfort.. Pokud to vůbec šlo.

Věčně fascinující příběh Titanicu tentokrát vyprávěn z pohledu zachránců. Zajímavý úhled pohledu nahrává možnosti napsat dobrou knihu, ale ... Autorka bohužel vůbec neovládá dramatické psaní. Postavy jsou ploché, dvojrozměrné, a děj spíše popisuje, než dramatizuje. Přislo mi, že zachování reality bylo hodně na úkor příběhu. Vždyť koho zajímají doslovně vypsané motlitby? Jedna, možná, ale stránka za stránkou? Je sice pěkné, že autorka se snažila převyprávět příběh co nejvíce realisticky, ale tak by spíše měla napsat knihu dokumentární. Jako román to bohužel nemá kvalitu. Některé scény jsou až absurdně nesmyslné, a jelikož všichni předem víme, jak to dopadlo, bylo třeba vytvořit nějaký příběh, který by čtenáře i přesto zaujmul. To se nestalo. Radši doporučuji Gill Paul: Women and Children First.

Príbeh vyrozprávaný z pohľadu kapitána lode RMS Carpathia a Kate Connollyovej, cestujúcej z tretej triedy Titanicu. Čakala som dojímavý a silný príbeh, ale autorka ho vôbec nevedela dobre uchopiť. Najprv máme zopár kapitol o naloďovaní sa a začiatku plavby, potom sme zrazu po pár stranách v momente, kedy už je po zrážke s ľadovcom. Keď Titanic zmizne celý pod hladinou, ešte sme len za prvou tretinou knihy. Už mi to prišlo podozrivé a pýtala som sa, čím chce autorka naplniť zvyšné dve tretiny. Connollyová sa teda sústredí na plavbu Carpathie do New Yorku s preživšími na palube, ale spracovala tému dosť nudne. Namiesto toho, aby sa sústredila na skutočne dôležité veci, ako je prežívanie tragédie, snaha vrátiť sa späť do života a pomáhať si navzájom, opisuje náboženské obrady a tie podstatné veci len sucho vymenuje alebo sa pri nich len letmo pristaví. Celá Kateina linka s výnimkou dvoch-troch kapitol bola nudná, autorka vôbec nevyužila silu tragédie a hrdinkino záverečné hysterčenie kvôli svojmu menu vyznelo plytko a hlúpo. Kapitánova linka bola tá zaujímavá časť v knihe – možno aj preto, že sa autorka musela držať zozbieraných faktov o tom, ako kapitán organizoval prípravu a záchrannú akciu. Koniec tiež len tak odbyla, aby sa nepovedalo. Za mňa teda priemerná kniha, ktorá mala veľký potenciál a ľahko čitateľný štýl, ale spracovanie sa nepodarilo.

Knížka se četla velmi dobře. Je to zase trochu jiný pohled. A docela potřebný a užitečný. Hodně věcí člověk ví, dost se doslechl, ale až zde si opravdu člověk uvědomuje, co ti lidé prožívali, ať zachraňující, tak i zachránění. Je to detailní pohled na lidi kolem nás, jací opravdu jsou. Neboť všude kolem nás jsou zbabělci i hrdinové. Je jen třeba se dívat.

Kdo nezná datum 14. dubna 1912 nebo 15. dubna 1912? Ano, jedná se o datum, kdy Titanic narazil na ledovec, jež se mu stal osudným. Nicméně příběh v této knize se převážně soustředí na jedinou loď, která se oné noci vydala na pomoc přeživším - Carpathia. Jeden příběh je sledován z pohledu Kate, která cestovala na Titanicu a byla jednou ze 705 zachráněných lidí (historické údaje mluví o číslu 711). Druhý pohled popisuje události na Carpathii, rozhodnutí kapitána Arthura Rostona od přijetí nouzového signálu z Titanicu po vylodění v New Yorku.

Nenáročná kniha dávající si za cíl oživit tuto historickou událost a umožnit nám ji emocionálně prožít spolu s hrdiny. Není ani přehnaně dramatická jako jiná zpracování, ani se nijak jinak nesnaží příběh zkomplikovat (v jednu chvilku se zdá, že bude řešit záhadu neznámé lodě, která se objevila na obzoru, ale ne). To může být pro někoho zklamáním, já to ale oceňuji. Nejvíc se mi na knize líbí všudypřítomná anglofilie - i když autorka sympatizuje s Iry, necítí potřebu jakkoli démonizovat Angličany, naopak opakovaně vyzvedává jejich dobré vlastnosti.

Skvelá kniha, veľmi dobre a ľahko napísaná