Recenze na knihu
Březový háj Lukáš Zárybnický

Tato útlá knížka pro mě byla poměrně velkým vystoupením z komfortní zóny. Jsem však vděčná, že jsem tento krok udělala a obohatila svou knihovnu o nový žánr. Přiznávám, že jsem od knihy očekávala více válečných scén, kterých je tam však pomálu. V knize se setkáte pouze s jedinou. V čem mě však kniha překvapila, byli hlavní hrdinové příběhu a trable, s nimiž se ve své přítomnosti i minulosti setkali. Kniha odkrývá myšlenky hlavních hrdinů (němci) během jejich přípravy na boj s Francií. Autor nám nabídl skvělou příležitost nahlédnout do mysli mladých vojáků a do příprav na boj. Ukazuje nám pravou tvář války, i když zrovna nestojíte na bitevním poli se zbraní v ruce. Ukazuje nám závislost, přátelství, zlobu, vztek i smutek. Konec knihy mi téměř vyrazil dech. Označila bych to za jediný zvrat, který v knize najdete. Avšak i to zcela stačí na to, aby to ve čtenáři zanechalo stopu. Jak málo stačí k tomu, aby se celá situace otočila o 180°? Jak křehký je lidský život a lidská mysl? Konec, ač třeba lehce očekávaný budí spoustu otázek a nutí k zamyšlení. Ačkoliv kniha není plná válečných akcí a zvratů, tak si mě příběh i přesto získal. Přečetla jsem knihu jedním dechem od první až do poslední strany. Našla jsem několik silných myšlenek, nad kterými jsem se na okamžik pozastavila a byla vděčná, že mohu žít ve světě, kdy můj domov nezmítá takováto válka. Pokud stejně jako já válečnou literaturu nečtete, ale přesto jí chcete dát šanci, bude pro vás tato kniha ideálním startem Je útloučká a příběh dává více nahlédnout na psychickou stránku války, než jen na krvavé boje. To jsem jako začátečník v této oblasti ocenila. Hodnotím 5/5 a doporučuji, abyste knize dali šanci. Je to sice náročné téma, ale je napsáno s citem pro detaily, myšlenky, příběh i autentičnost doby.

Příběh Ericha, mladého muže, skoro ještě chlapce, který se dostane do armády. Pomocí něho tak sledujeme pocity mužů, kteří musí vyrazit do boje, jak německá armáda udržuje své vojáky v bdělém stavu, i to, co udělá s naší myslí vědomí toho, že jsme zradili přítele. Ráda čtu knihy z období druhé světové války, ale musím říct, že tady jsem dostala trochu něco jiného. Už jen to, že se v české knize setkáváme s německými vojáky jako hlavními postavami. Hned od prvních stránek mě kniha chytla a vtáhla do děje. Ze začátku až poetické popisy a myšlenky, které byly později kontrastem ke krutým popisům skutečných bojů. Erichovi pocity, ať už o válce anebo při vzpomínání na dobu před válkou, na přátelství, byly rozhodně silné a dokonale nám vykreslily to, co cítili vojáci, kteří ještě nebyli připraveni na to, co je čekalo. Co mi trochu dělalo při čtení problémy, tak odbornost. Je skvělé, jak se autor na psaní připravil, ale pro mě to bylo až moc. Veškeré názvy tanků, letadel a formací byly pro mě cizí a nečetlo se mi to moc dobře. Ale věřím, že si právě tyto informace své fanoušky najdou. Za mě tedy celkově zajímavá kniha, která se dívá na časté téma zase úplně jinak.

Několik dní začátku bojů mezi Francií a Německem v průběhu druhé světové války. Mladí kluci plni očekávání se najednou octnou tváří v tvář opravdové válce, která už tak není jen neurčitým a vzdáleným slovem. Všeobecná nervozita a strach ze smrti postupně narůstá, vliv pervitinu na psychiku všech se postupně stupňuje. Autor dokáže citlivě pracovat s vnitřními pochody mladých vojáků a uvěřitelně popisovat stavy pod vlivem drog tak, že si je čtenář dokáže dobře představit. Příběh poukazuje přirozenou formou na bezbrannost jedince vůči vojenské mašinérii a nastoluje otázku lidskosti a drog ve válce. Velmi zdařilá prvotina.