Recenze na knihu
Věnování Katherine Slee

Příběh byl dobrý, trošku zvláštně napsaný. Nebavilo mě táhlé posuzování v dějinách. Ale jako celek dobrý

Milá knížka a i přes smutné téma smrti babičky, rodičů a nehody to pro mě bylo takové oddechové čtení při kterém jsem čekala kam příběh Emily zanese.

Také mě nalákala obálka, je na ní vyobrazeno vše co mám ráda. Když se povede i příběh, je to radost . Knihu jsem přečetla jedním dechem a i když je kniha dost smutná, je tak něžně napsaná, že to byla pro mě malá čtenářská lahůdka.

Příběh Emily, mladé slečny, která je samotářská a nic ji v životě neláká. Když umře její babička, slavná spisovatelka, vydává se Emily po jejich stopách, které vnučce úmyslně zanechala, aby se otevřela, vykročila do světa a zároveň zjistila, jak je to s novým rukopisem. Tato kniha mě zaujala svou anotací i obálkou, samotný příběh měl velký potenciál, ale bohužel si mě nezískal a čtení mě vůbec nebavilo. Nezaujal mě styl, jakým je to napsané, je to takové až ukňourané, kdy se Emily věčně něco nelíbí. Jednoduchý styl, kde se neustále opakovaly stejně věty a myšlenky, tím to bylo celé předvídatelné, pomalé a nudné. Autorka toho do knihy chtěla dát tolik – historii, tajemství, road movie, souznění s přírodou, vývoj Emily, ale nepodařilo se to. Bylo to spíše chaotické a uspěchané. Také mi vadilo, že byla hlavní hrdinka celou dobu nepříjemná a nesympatická. Autorka na tom chtěla ukázat změnu, jak se člověk může vyvinout, ale bylo to až moc okaté. Celý příběh mohl být skvělý, bohužel nebyl a ač jsem si říkala, že je to kniha přesně pro mě, spletla jsem se a kniha bude spíše na žebříčku nejhorších knížek, co jsem četla, ač mě to velice mrzí. 2,5*/5*