Recenze na knihu
Sběratel John Fowles

Toho dílo není pro slabé povahy.. ano, toto upozornění by rozhodně mělo být na přebalu. Svírá se vám srdce, cítíte bezmoc a začněte věřit ve šťastné konce.. otázkou však zůstává.. jestli věřit stačí..?

Perfektní thriller z pohledu záporáka. Kniha je opravdu skvělá, více mě bavila část vyprávěná z pohledu Fredericka ale i ta druhá část byla skvělá. Rozhodně se ke knize někdy vrátím.

Proč ji nechal zemřít? Proč se to stalo zrovna jí. Byla potrestána za svou krásu? Moc smutný příběh o beznaději. Jinak je to dobře napsané.

Kniha je mistrovským dílem a čte se jedním dechem. Je až neuvěřitelné, že někdo dokázal napsat něco takového, aniž by si sám neprošel podobnou zkušeností, protože příběh vyprávěný z pohledu hlavní postavy by snad nemohl vytvořit nikdo, kdo nemá osobní zkušenost s duševní nemocí. Závěr mě naprosto dostal a tato kniha si náležitě zaslouží místo v mé knihovně.

Nebylo to zlé. Trochu váhám mezi dvěma a třemi hvězdami. Obecně mě děj příliš neoslovil. Tedy ne, že by neoslovil, myšlenka je velmi zajímavá, jen to není zpracované podle mé chuti. Čekala jsem mnohem větší "tanec" obou hrdinů. Anotace slibovala nadanou studentku proti psychopatickému sběrateli motýlů (a vlastně se na konci náznakem dozvíme, že to zřejmě nebudou jen motýli, co se rozhodl sbírat), ovšem nebyl to boj mozek proti mozku. Byl to spíše tak trochu melvillovský hovor k sobě u sběratele a vzpomínky na milence u Mirandy. Za to bych dala ty dvě hvězdy. Ovšem určitě jednu plnou hvězdu přidávám za psychologické zpracování hlavní postavy. To, jak prochází viditelnou.. až téměř hmatatelnou proměnou. Jak se z milého zamilovaného galantního muže stává stvůra bez svědomí je velmi mistrně zobrazeno a vlastně i načteno. Celá cesta od první nevinné myšlenky až po závěrečnou stránku, na které je jasné, že ... jděte, čtěte.