Prokletí Spřízněných: Žár Věčného plamene E-kniha

Musím říct, že jsem od knížky čekala daleko víc. Obě předchozí knihy jsem hodnotila 5⭐ a fakt se mi moc líbily. Strašně jsem se těšila i na tenhle díl, ale jsem fakt zklamaná. Diem by dle autorky v tomhle díle měla vyrůst a to jsem si teda fakt nevšimla v čem. Naopak mě celou dobu neskutečně rozčilovala. Chemie mezi hlavními postavami funguje, ale je to takový slowburn, že mě to ve výsledku už ani nebavilo. V knížce je snad každý vážný téma aktuální i historický, je tam toho tolik, že mě to fakt už unavovalo. Ve chvíli kdy přišla na řadu bytost bez pohlaví a začali to oslovovat oni, tak jsem šla fakt do kolen. Tohle fakt ne. Samozřejmě má knížka i pozitiva. Celý ten svět je fakt pěkně vymyšlený. Miluju Luthera a Tarana. Jejich humor je super a jsou to fakt miláčci. Doufám že ten poslední díl bude lepší a bude tam víc Luthera, jak autorka slibuje.

Naprosto skvělé, napětí se díl od dílu stupňuje . Malinko mi vadí , jaký se z Luthera stal podpantoflak , ale ono to tam asi musí být . Konečně se dozvídáme o původu Diem a diskuzi na intriky a pletichaření

Ačkoliv mi prvních dvě stě padesát stran připadalo zbytečně zdlouhavých, od návštěvy Umbrosu se opět vrátil ten skvělý a dynamický příběh, který si mě získal prvním dílem. Nebudu lhát - v průběhu čtení mi adrenalin vystřelil nebezpečně vzhůru, ale v celku musím mít i tuhle knihu mít ze srdce ráda a hořet jiskřičkou pro závěrečné pokračování.

Třetí kniha plná intrik, boje, lásky a obětí. Když jsem četla tento díl, přišel mi jako spoustu jiných epických příběhů. Takže ano, nejspíš by se jednalo o jednu z mých oblíbených, ale bohužel jsem předtím četla Hejno havranů, Empyreum a Alchemised. Takže bohužel, ač jsem se za těch 880 stránek téměř nenudila. Naše královna se vydává na cestu spojenectví a poznání, po jejím boku kráčí Luther, Alixe a Taran. Ne však po celou dobu. Z čeho jsem byla nejvíc nadšená? Že se tu konečně rozroste romantika protože příběh může být sebelepší, ale bez romantické linky odkládám... na nikdy Řekla bych, že v tomto díle se potentovalo snad všechno, co mohlo. Cliffhanger na konci mě rozsekal. Vůbec jsem si toho nevšimla, tak moc jsem se zaměřila na vývoj mezi Lutherem a Diem, že jsem nejspíš vypla pozornost před náznaky zrady. Co už, rozhodně jsem zvědavá na další, a dle dostupných informací , i poslední díl. Ani nevím komu fandím, protože mír a rovnocennost tam chce čím dál méně postav. A být to na mě, vykašlu se na ně a a nechám je se zničit navzájem. Chápu motivy Omnose a obávám se, že Diem bude muset svou naivní víru taky dost přehodnotit. Zburni v hellu Dorial a Igniosi. U mě byste skončili ☠️

Tolik stran a dokola se točí dvě věci. Dělá co chtějí ostatní a slovo "prosím, prosím" mám vypálené do očí... Prosí a je bezmocná. Celou knihu dokola. A tímhle dílem končím s celou sérií.