Sám autor knihy Aktovky v dějinách nevycházel při své práci z údivu nad tím, jak fatální roli sehrály někdy aktovky v moderních dějinách. Tedy nikoli divadelní hry, nýbrž aktovky jako předměty, zpravidla z kůže zhotovené brašny na spisy či jiné předměty. Aktovky na místě útoku na Reinharda Heydricha (byly dokonce čtyři!). Aktovka Stauffenbergova, s jejíž pomocí měl být zlikvidován Hitler. Co měla skrývat Mussoliniho aktovka? Co se stalo s penězi z aktovky K. H. Franka? Anebo: co vše měl v aktovce Jan Palach? Jak to bylo s aktovkou ledabylého špióna Falouta, který své příruční zavazadlo s tajným spisy zapomněl na kbelském letišti? Jaká tajemství obsahovala aktovka hudebního skladatele Eugena Suchoně, objevená léta po jeho smrti? To jsou některé z „případů aktovek“, které vstoupily do dějin – a jistě nebudou posledními.

37. svazek edice Magnetka

Emil Hruška (*1958, Mladá Boleslav)

Vystudoval práva (s pozdější specializací na právo průmyslového vlastnictví) a žurnalistiku. Po léta působil jako novinář a podnikový právník (mimo jiné v plzeňském holdingu ŠKODA). V rámci své profese pobýval v řadě zemí včetně Mongolska, Ruska, Srbska či Bulharska. Od roku 2004 se specializuje na problematiku Evropské unie a působí jako poradce některých českých poslanců Evropského parlamentu. Literární činnost a publicistika se často překrývá s jeho profesním zájmem. Je mimo jiné autorem knih Akce Zeppelin (1999), Pohoří divočáků (2002),Sudetoněmecké kapitoly (2008), Konrad Henlein – Život a smrt (2010), Převedu vás… Na onen svět! (2012), Boj o pohraničí(2013), ale také povídkových sbírek My, hoši ze Sudet (2005, německy pod názvem Das Pferd am Fallschirm, 2010) a Muž dvou rakví (2007). V roce 2015 mu vyšla rozsáhlá kniha Pán protektorátu, v niž shrnuje život Karla Hermanna Franka. Publikoval také velké množství článků v českém a německém tisku.

Sdílet 0