Život a vydří zázraky - nový začátek, roztomilé vydry a láska ve vzduchu | RECENZE

Příběh se točí kolem devatenáctileté Phoebe, která už od prvních stránek vůbec nepůsobí jako typický teenager. Nemá přátele, nechodí se nikam bavit, dokonce ani nechodí do školy. Její otec Al rozváží zásilky po celém městě, zatímco Phoebe ani nevyleze ze svého vlastního pokoje.

Jednou ji otec přece jen přesvědčí k procházce kolem řeky. Tam naleznou opuštěné vydří mládě, které Phoebe naprosto okouzlí. Po tom, co malou vydru odvezou do místního vydřího útulku, její osud Phoebe stále nedává spát. Takhle už ji, kromě detektivních příběhů, dlouho nic nezaujalo.

A tak se dívčin život začne točit převážně kolem vyder žijících v útulku, kam chodí vypomáhat. Phoebe se ale stále potýká s jakýmisi démony, kteří ji zdánlivě požírají zevnitř a nenechávají ji dělat věci, které by si přála. A protože se Phoebe se svým trápením nerada svěřuje ostatním, ani čtenář chvíli netuší, co si má o tom všem myslet.

Autorka Hazel Prior, která napsala též populární knihu Dáma a tučňáci, zpracovává nelehké téma ne zrovna známého problému, který navíc ani není na první pohled vidět. To vše ale zahaluje do rozkošných vydřích čumáčků s fousky a měkoučkých vydřích tlapiček, které i ztrápené Phoebe vrátily aspoň trochu životního elánu. Kromě toho v románu tematizuje ztrátu, která v určitou chvíli postihne každého z nás, a sourozenecké vztahy, které nemusí být vždy nejvřelejší.

Velmi důležitou postavou knihy je Phoebein otec Al. Pro Ala je jeho nejmladší dcera středobodem vesmíru a stejně tak on pro ni. Al zosobňuje otcovskou i mateřskou lásku zároveň. Je pozorný, vřelý a obětavý a stará se o Phoebe jako o křehkou exotickou květinku, kterou ona ostatně je. Postava Ala je pohlazením pro duši pro každého, jehož otec měl v rodině naprosto odlišnou roli, pokud vůbec nějakou.

Protikladem k poklidně žijící dvojici otce s dcerou je energická Christina, která má uměleckou duši, veganské stravovací preference a kočičí dámu jménem Čiči Mňau. Christina je jako uragán, který tito dva potřebovali, aby je vtrhl z jejich rodinného stereotypu a ač se Christina od Phoebe nemůže lišit víc, překvapivě se stanou dobrými kamarádkami.

Tenhle příběh je krásný ve své obyčejnosti a v poselství naděje, které ke čtenáři postupně připlouvá, jako spící vydry držící se za pacičky na hladině řeky. Sem tam se stane nějaké to nedorozumění, nějaká ta pohroma i obrovské nepříjemné odhalení, všechno ale nakonec dopadne přesně tak, jak má, stejně jako v životě.

Tohle vydří pohodové čtení můžu s radostí doporučit všem čtenářům a čtenářkám zhruba od 15 let výše. Není to žádná bezduchá jednohubka, ale ani těžké temné čtení, z něhož nálada klesá k bodu mrazu. Naopak pohladí a potěší a kromě toho se i něco nového dozvíte.