Zákulisí Guns n‘ Roses není nic pro malé holčičky

Britský novinář Paul Elliott píše o rockové hudbě už od roku 1985. Byl redaktorem časopisu Sounds a dodnes píše pro periodika jako Vox, Metal Hammer, Blender, Classic Rock a další. Jedním z jeho nejznámějších děl patří publikace AC/DC - Ať žije rock! Já si vzala na paškál jeho další titul o kultovní rockové kapele 80. let Guns n‘ Roses.

Autor se o kapelu zajímal už od dob jejího vzniku v polovině 80. let, kdy s nimi dělal první rozhovory jako s vycházejícími hvězdami losangeleské rockové hudební scény. Během dalších let se pak pravidelně se skupinou setkával, zpovídal je a poznával. Čtenáři se tak nabízí osobní pohled do osudů a problémů jedné z nejslavnějších hudebních skupin na světě.

První věcí, která každého, kdo po knize sáhne, zaujme, je její velikost. Tato publikace není zrovna čtení na cesty, ovšem obsahuje stovky fotografií kapely, jednotlivých členů, ale také z koncertů a událostí souvisejících s historií této legendy. Grafické provedení publikace je jedním slovem skvostné – barevné fotografie přes celé stránky, zvýrazněné citáty a úryvky rozhovorů, v chytlavých názvech kapitol a subkapitol se jistě odráží léta autorovy novinářské praxe.

O něco méně prostoru než fotografie zabírá čtivý text, který nám odhaluje nové informace z života a zejména ze zákulisí hudební skupiny. Můžeme si přečíst smazané části rozhovorů, poznatky autora o členech skupiny a vztazích mezi nimi i činnosti a události, o kterých měla skupina zakázané mluvit či se k nim před novináři vyjadřovat. Jako správní rockeři nebyli členové Guns n‘ Roses žádná neviňátka a autor nám otevřeně a bez zbytečných okolků ukazuje pravou tvář rockové scény 80. let. Tok informací je řazen chronologicky. Vyprávění o skupině se začíná v roce 1987, kdy se s ní autor setkává poprvé a končí znovu sjednocením hudební skupiny v roce 2016.

Ač celé publikace působí dojmem encyklopedie, příběh kapely je podávám osobním způsobem stravitelným pro různé čtenáře – od těch vášnivých po příležitostné. Velkým přínosem publikace je určitě množství do dnes neznámých informací o skupině, i jejich zkompletování do jedné objemné knihy, ze které se své dozví i věrní fanoušci. 

Já sama na hitech jako Paradise City či Sweet Child O’Mine vyrůstala, přesto jsem se nikdy nevěnovala detailnímu průzkumu života hudebních skupin a možná je to dobře. Zákulisní fungování rockového showbyznysu není něčím, v čem by se měly vrtat malé holčičky. Dnes po přečtení publikace si říkám, že bych se v takovém prostředí stále pohybovat nechtěla, ačkoli mě příběh skupiny velmi zaujal. Celé jejich hudební dílo pro mě náhle osobnější a množství informací, které jsem vstřebala, mě asi nikdy neopustí. Dovedu si představit spoustu lidí, kterým by publikace udělala radost. Doporučila bych ji tedy nejen fanouškům Guns n‘ Roses, ale také jako dárek pro kohokoli, kdo se zajímá o rockovou hudbu či ji sám tvoří.