Tři minuty do soudného dne – příběh největší špionážní aféry v dějinách USA

„Teď jsi hlavou rodiny“, řekl mi otec, když mi bylo sedm a on nás oné bolestné noci v Cienfuegos musel opustit. Přesně o to jsem se pak také vždycky snažil: vykonávat všechny své povinnosti svědomitě a s maximální péčí. A ochrana země, kterou tak miluji, před „nepřáteli doma i za hranicemi“ rozhodně patřila mezi povinnosti nejdůležitější. 

Když sedmiletý Joe Navarro opouštěl svou rodnou Kubu a útočiště a vlastně i nový domov nalezl v Americe, asi ho ani ve snu nenapadlo, kam budou směřovat jeho další kroky budoucnosti. Velmi dobré školní výsledky a mimoškolní činnost ho zavedla až do útrob tajných vládních služeb. S Joea Navarra se stal agent FBI s nejvyšší možnou bezpečností prověrkou a také člen týmu SWAT. Už od mala jeho životní hodnoty utvářely klíčové vlivy a jedním z nich byla láska k Americe za to, že přijala jeho i jeho rodinu. Já si myslím, že svůj díky už Americe vrátil. Ve svých pětatřiceti letech se Joe dostane k banálnímu případu, výslechu jednoho z tisíce podezřelých v případu Conrad. Podotýkám, že v tomto výslechu hraje naprosto bezvýznamnou roli, je spíše takovým doprovodem. V nestabilní době a v době rozpadu Sovětského svazu, kdy hrozí riziko útoku východní strany, který by měl za následek zvrácení směru, do kterého jeho budoucnost mířila. Určité informace by této zemi byly ku prospěchu. A někdo takové informace prodával přes Maďarsko právě do SSSR.

Pořád tu ale zůstává ona třesoucí se cigareta. Musím na ni neustále myslet. Stalo se to už dvakrát. Jedna cigareta, druhá cigareta, třetí cigareta. Tohle už není náhoda.

A tak se z banálního rozhovoru stává Joeova noční můra. Tím dnem se Rod Ramsey nesmazatelně vetře Navarrovi pod kůži. Joe Navarro je inteligentní, duchapřítomný a velmi vnímavý člověk, mimo jiné je školeným expertem na nonverbální komunikaci a právě díky svým skvělým dovednostem si povšimne malé a nepatrné drobnosti. Před Joem sedí osoba s druhým nejvyšším IQ v armádě Spojených států. Člověk, který by mohl s přehledem strčit do kapsy toho nejlepšího pokerového hráče. Roderick Ramsey. Jenže! Před Ramseyem v dokonalém psychologickém rozvržení zasedacího pořádku sedí Joe Navarro. Muž, jež dělá to, co ho nejvíce baví a to, co mu jde nejlépe. Čte v lidských gestech, pohybech i nepatrných záchvěvech. Takovým nepatrným záchvěvem může být i kouř z cigarety. Joe dá na svoji intuici a u svého nadřízeného získá povolení k prošetření podezřelé osoby, tedy Roda Ramsey. Píše se rok 1988 a Joe Navarro začne pracovat na případu, který nebude mít v dějinách Ameriky, kontrašpionáže a bezpečnosti státu obdoby. V tu dobu ještě nikdo a hlavně Joe netuší, že tento případ ho bude stát několik měsíců i let jeho života. Tento případ ho bude stát duši a dokonce skoro i jeho vlastní život.

Taky jste někdy zažili období, kdy jste měli dojem, že děláte tu nejlepší práci na světě? Kdy jste se budili sršící kreativitou a chodili spát s hlavou plnou nápadů? Kdy jste byli přesvědčeni, že na tom, co děláte, opravdu záleží? Že váš život a práce vážně mají smysl? Ne, že by snad práce byla jednoduchá, spíš naopak, ale světy se otvíraly do ještě větších světů? Vnímali jste smysl? Věděli, kam jít? Viděli světlo na konci tunelu? Tak přesně takhle pro mě začíná každý týden - workoholikova nirvána.

V knize Tři minuty do soudného podle mého názoru nejde jen o případ samotný, jehož závažnost opravdu nemá hranic, ale také o celkovou podstatu vládních složek, organizací a samotného politického režimu. Zapomeňte na pohádkové seriály o agentech FBI, v této knize totiž nahlédnete nejen pod přísně střeženou pokličku samotné organizace, ale i dalších neméně důležitých. Troufám si říci, že tato kniha je pro Ameriku jak chloubou, tak trochu i špinavým prádlem! Agente Navarro? Je třeba to prádlo pořádně vymáchat! Subjekt Ramsey je v pohybu!

Špionáž bude vždycky hrozbou a může mít existenční důsledky.

 Můj dojem: V žádném případě vám nebudu lhát a hned na začátku se přiznám k jedné věci. Z této knižní novinky jsem měla celkem strach. Jsem obyčejná ženská, která si sice potrpí na dobré čtení, ale tohle není žádný Nesbø nebo Steelová. Tři minuty do soudného dne je román sepsaný samotným agentem J. Navarrem. Pojednává o skutečné události a je skrz na skrz prošpikovaný agenturní hantýrkou a hlavně různými názvy a zkratkami organizací. Po přečtení vám ale slovo kontrašpionáž, kontrarozvědka, FBIHQ, WFO a FD-302 budou říkat pane! To vám povídám.

Nakonec mě přesvědčil, abych o těchto událostech napsal knihu, prý "je to příběh, který americká veřejnost musí znát".

Je až překvapující, jak je kniha vzhledem ke svému tématu abnormálně čtivá a zajímavá. Myslím si, že velký podíl na tom nese i samotný autor. Celou dobu jsem totiž k němu vzhlížela jako k otcovské autoritě, která mi vypráví a srozumitelně podává svůj příběh z času mládí. Až jako druhé bych vyzdvihla samotný případ, kterého se příběh týká. S podivem jsem sledovala průběh vyšetřování a navazování vztahu agenta s podezřelým. Musím uznat, že Joe Navarro je neskutečná osobnost a bystrý a nadaný agent na kterého může být Amerika hrdá. Na druhou stranu, tento případ se táhl několik let a rozhodně tomu nepomohly ostatní vládní agentury.

Je až s podivem sledovat kolik klacků bylo Navarrovi házeno pod nohy. Kolik vysoce postavených lidí mu nebylo schopno uvěřit a neustále si chtěli něco nechávat ověřit nebo dokonce, bohužel, zavírali úplně oči. Někteří si mysleli, že se tento případ lehce zamete pod koberec. Toto počínání mě neskutečně štvalo a já musela jen tiše sledovat, jak se Joe Navarro nevzdává. Povím vám, zamést pod koberec vyzrazení a prodání těch nejtajnějších informací, jejichž vyzrazení by Ameriku dostalo na lopatky a naprosto ji zničilo, na jednu stranu chápu. Je totiž ostudné, jak lehce to mohlo být proveditelné. Plyne z toho ovšem velké ponaučení a Američané si jistě už na svoji bezpečnost dají větší pozor. Nic totiž není nedotknutelné.

Na začátku knihy se dozvíte něco málo o autorovi samotném, pak následuje prolog a 11 delších kapitol, z nichž každá nese název s aktuální obsaženou tématikou. Součástí knihy je i fotodokumentace. Joe Navarro čtenáře krátce seznámí s jeho dětstvím a cestě k vysněné práci a dál jej budeme poznávat v příběhu kapitolu za kapitolou. V knize nechybí přímá řeč, samotné vyprávění a myšlenkové pochody hlavního vypravěče. Případ Ramsey měl velký vliv nejen na Ameriku, ale i na samotného Joea, proto je také kniha věnována jeho dceři s jednoduchým vzkazem: Mé dceři Stephanii - abys konečně věděla, proč jsem tak často býval pryč.

Tři minuty do soudného dne je senzační čtení, dechberoucí a neskutečně čtivé. I když se kniha možná jeví jako čtení pro mužskou populaci, tak se nenechte zmást, protože tato kniha sedne i dámskému publiku. Určitě těm, kteří holdují příběhům podle skutečné události, všem těm, kteří si rádi přečtou příběh z oblasti špionáže a tajných vládních organizací. Čtení to není nijak složité, ale je třeba jen plně vnímat, pak si knihu opravdu neskutečně užijete. Já nelituji ani jedné jediné minuty strávené nad tímto příběhem.