TŘI MINIRECENZE: Thrillery

Thrillery jsou aktuálně trendy žánrem – konečně se objevilo něco mezi detektivkami a horory. Kdo si (stejně jako já) nepotrpí na podivné detektivy, čtení o vyšetřovacích metodách a raději dává přednost analýze chování duševně narušených osob, či dokonce naprosto vyšinutých psychopatů, v thrillerech se našel.

Brenda Novak stvořila prostředí plné mrazivé atmosféry a charismatickou hlavní hrdinku – vítejte zpět v Hannover House a přivítejte Evelyn Talbot, která se vám poprvé představila v díle Nejhorší noční můra.

Anotace: Psychiatrička Evelyn Talbot se vrací do nápravného zařízení pro nejděsivější psychopaty z celé Ameriky. Evelyn neustále myslí na svou ponurou minulost. Její bývalý přítel Jasper Moore ji unesl, mučil a málem zabil. Evelyn zmizela beze stopy. O dvacet dva let později má Evelyn stále pocit, jako by na ni ve stínu někdo číhal. A dál se věnuje svému poslání: v Hanover House se snaží pomáhat a studovat ty nejkrutější psychopatické mozky. Když je přijat nový pacient Lyman Bishop, Evelyn si uvědomí, že by mohl být ideálním kandidátem pro výzkum. Je inteligentní a důvěryhodný, velmi jí připomíná Jaspera. Sotva kdo by tipoval, že tento muž byl odsouzen za únosy a vraždy několika žen. Ale jestli Evelyn ze svých děsivých zkušeností něco pochopila, pak je to fakt, že takoví lidé bývají nejnebezpečnější...

Nápravné zařízení pro ty nejhorší případy vrahů slibuje mnohé, jen ne klid. Může se zdát paradoxní, že si jej Evelyn jako své působiště vybrala dobrovolně. Již v prvním díle jsme se totiž mohli dozvědět, že tato psychiatrička byla obětí únosu a mučení v pouhých šestnácti letech. Pokud však její historii neznáte, nezoufejte. Během přečtení prvních stránek knihy Jsem zpět vám bude vše jasné. Také jsem neznala veškeré okolnosti, které formulovaly současné duševní rozpoložení naší Evelyn, ale autorka vše postupně vysvětluje.

Jsem zpět nepostrádá nic, co od kvalitního thrilleru očekávám – atmosféru, ze které vám vstávají vlasy hrůzou, charismatickou kladnou postavu, nechutného psychopata a popisy jeho „děl“. Autorka se nebojí rozvášnit v pasážích, které popisují skutky zločince toho nejvyššího kalibru a až do poslední stránky nebudete vědět, zda nakonec přijde nějaké rozuzlení. Proto doporučuji nepátrat na Googlu a hledat, zda je Jsem zpět závěrečný díl duologie či nikoliv a můžeme očekávat pokračování. Zkazili byste si vše, co já jsem si po celou knihu užívala nejvíce – nejistotu, zda na konci bude odhaleno vše důležité.

HÁDANKA JMÉNEM OLIVER

Máte rádi thrillery, kde se střídají vyprávění z pohledu více postav? Střídání minulosti s přítomností? Zamotané příběhy? Já také. A tak byla Hádanka jménem Oliver jasnou volbou ihned po prolistování.

Anotace nastiňuje děj takto: Oliver Ryan je dokonalým příkladem úspěšného muže. Žije na předměstí s manželkou Alicí. Ta ilustruje dětské knihy, za což získala i několik cen. Svému manželovi je ale plně oddaná. Celé okolí jim jejich život i vztah závidí. Ovšem jen do doby, kdy Oliver jednoho večera napadne Alici, a ta upadne do kómatu. A Oliver má co vysvětlovat... Nikdo jeho divoký výpad vůči manželce nechápe. Jen Oliver ví, co všechno stálo za získáním jeho vysněného života i majetku. Postupně musí odtajnit svou děsivou minulost.

Příběh této knihy nám Liz Nugent, autorka šokujícího thrilleru V úkrytu, servíruje retrospektivně. Vše začíná ve chvíli, kdy Oliver brutálně napadne svou ženu a ta už pravděpodobně nikdy nebude moci žít normální život.

Skrze jakési výpovědi Oliverových známých poodhalujeme jeho podivuhodnou minulost a také to, co ho vedlo k tak nelidskému činu.

Jádro thrilleru Hádanka jménem Oliver netvoří psychopati ani drastické scény, ale jak už název napovídá, půjde o léta stará tajemství, která měla zůstat pohřbena. I tento typ thrillerů jsem si oblíbila – mnohdy bývá příběh předvídatelný, ale to naštěstí není případ této knihy. Rozuzlení vás čeká až na úplně posledních stránkách a díky výstavbě děje vám zaručuji, že jej nelze předpovědět.

Hádanka jménem Oliver má prvky psychologického románu a osobnost postav a jejich vztahy jsou na knize to nejzajímavější. Mnohdy není během čtení thrillerů jasné, kam vůbec příběh bude směřovat. Zde přesně víte, na jakou otázku chcete znát odpověď, ale až tuto hádanku rozkryjete, budete překvapeni jako já. Díky členění kapitol podle postav čtení rychle odsýpá a já se už teď nemohu dočkat autorčiny další knihy.

Anotace díla V dobrém i zlém může připomínat děj Hádanky jménem Oliver nebo také thrilleru Za zavřenými dveřmi. Mé dojmy po přečtení anotace by tedy nejlépe vyjádřila slova „nic nového“. Opak byl pravdou.

Pojďme tedy na anotaci: Bezmezně milující manželka, oddaný manžel, opečovávané dítě. Američané Merry, Sam a Conor jsou perfektní rodina, žijící na perfektním místě. Merry si domácký život nemůže vynachválit – pečení, práce na zahradě, péče o malého syna. Sam začíná po odchodu z univerzity s novou kariérou filmaře. Občas se přistihnou, že sami nevěří tomu, jak šťastní jsou. Tady na švédském venkově, kde začínají žít svůj nový perfektní život. Když je v jejich švédském ráji navštíví Merryina kamarádka Frank, stane se okamžitě součástí rodiny. Sblíží se s malým Conorem. A se Samem. Frank a Merry jsou skoro jako sestry, proto Frank okamžitě odhalí věci, které ostatním unikají. Faleš a zradu, kterým se dá při pohledu na tuhle pohádkovou rodinku těžko věřit. Ale jenom Frank ví, co se tady skutečně odehrává… Kdo je manipulátor a kdo oběť?

I zde se setkáváme s vyprávěním z pohledu více postav (prozradí mi někdo, jak se tomuto typu vyprávění / jeho výstvavby v ději říká odborně?). Ve chvíli, kdy přihlížíme líčení děje hospodyňkou Merry, jsme na vteřinku přesvědčeni, že je ženou žijící se sprostým manipulátorem. Ano, ale…

Později poznáváme i postavu Sama, Merryina manžela. Náš postoj k jejich vztahu a chování se lehce mění, ale jistotu stále nemáme. Poté se do děje vmísí Merryina kamarádka Frank. Kdo je zde klaďas nebo záporák se stává stále záhadnější otázkou.

Během čtení jsem dospěla k tomu, že každá z postav má své vnitřní démony a všichni aktéři románu jsou v určitém slova smyslu pořádně zkažení. Čím více stránek jsem otočila, tím jsem byla šokovanější jejich uvažováním, chováním, vnímáním i tvořením reality. Nesnášela jsem úplně všechny postavy a byla smutná ze všeho, co se v knize událo. Přesto jsem z mnoha důvodů nemohla přestat číst. Fascinovalo mě, jak autorka dokázala vystihnout vnitřní dilemata, nejistotu, boj mezi tím, co chce rozum a co říká srdce. Nemohu z děje prozradit více, ale garantuji vám, že po přečtení vám opravdu nebude dobře. Na tuto knihu, jejíž závěr budete číst s otevřenými ústy, jentak nezapomenete.

Děj se odehrává ve Švédsku, ale nebude to švédské prostředí, díky čemuž vám bude tuhnout krev v žilách. Budou to postavy románu V dobrém i zlém. Protože budou působit tak realisticky. A protože do poslední tečky nepřestanete kroutit hlavou. Pokud jsem u předchozí knihy psala, že konec nebudete čekat, tak zde je to obdobné, a přesto tak jiné. V dobrém i zlém neobsahuje příliš napínavou zápletku, ale každá kapitola přináší něco, co vám vyrazí dech a vy zkrátka prahnete po něčem dalším a dalším.

A ten již zmíněný závěr? Nic divnějšího jste v žádném thrilleru nečetli…

Každý z těchto třech thrillerů bych ohodnotila 95 %, protože jde o opravdu originální náměty, které jsou výborně zpracované.