Sobotní rozjímání: Co pro mě znamená čtení

Není to tak dlouho, jen několik let, co jsem začal být pravidelným čtenářem a moje čtenářská vášeň se rozvíjela paralelně s mojí druhou vášní, posilováním. Jistě se ptáte, proč se o tom zmiňuji, vždyť co má fitness společného s četbou? Rovnováhu. Vlastně je to velice jednoduchá myšlenka. Posilováním rozvíjím svou tělesnou schránku, a když poté činky odložím a vezmu do ruky knihu, rozvíjím stránku duševní, dalo by se tedy říct, že posiluji mozek. Vždy mi ta kombice bodybuildera a knihomola přišla nesmírně fascinující.

Každý máme své vysněné povolání, jaké bylo to vaše? Snad kosmonaut? Vidět na vlastní oči zakřivení planety, žít si mezi hvězdami, to by bylo něco. Nebo že by snad filmová hvězda? Být slavný, světoznámý člověk, kterého každý na ulici ihned pozná, o těch milionech na kontě, ani nemluvě. Pro mě bylo vysněným povoláním spisovatel. Usednout za psací stroj, dneska spíše za klávesnici, přenášet myšlenky na papír a vytvářet příběhy. Příběhy by putovaly k lidem, bavily by je, inspirovaly, či by jim vyplňovaly čas třeba při cestě vlakem a já bych byl celou tu dobu s nimi. Navíc svoboda v podobě pružné pracovní doby, také není k zahození.

Dětství. Nejkouzelnější část života a spolu s ním, jde ruku v ruce fantazie, ta nádherná dětská fantazie, která dokáže vytvářet celé světy, a o kterou, bohužel, kousek po kousku přicházíme. Někdo méně, někdo více. Teď už ale vím, že existuje lék, a tím lékem je čtení. Pohodlně se usadit, otevřít knihu a jen se nechat unášet na vlnách příběhů, které mají moc otevřít duši a s ní navrátit i fantazii, o kterou jsme, kvůli starostem a dospělosti, přišli. A čím více knih přečteme, tím se naše fantazie stává silnější a přítomnější.

Hrdost a být inspirací pro ostatní. Ano, i tohle pro mě představuje čtení. Vzpomínám si, jak jsem kdysi jel autobusem a v ruce držel výborný román " Pod kupolí" od Stephena Kinga. Prohlížel sem si obálku a cítil jsem se být hrdým vlastníkem, úplně jako bych si zakoupil umělecké dílo. A pokaždé, když čtu na veřejnosti, myslím na to, že mě někdo uvidí, a třeba se ten někdo příště rozhodne vzít do rukou místo chytrého mobilu knihu. Nic si nenalhávejme, žijeme v době konzumní. Je mnohem snazší konzumovat obsah skrze televizi či youtube nebo sociální sítě, než namáhat hlavičku nad knihou, ale věřím, že nic není ztraceno. Každý čtenář či čtenářka může jít příkladem a inspirovat okolí k tomu, aby se zapojilo mezi čtenáře. Navíc si myslím, že samo knihkupectví Dobrovský k tomu dost přispívá, tím, jak se dokáží skvěle prezentovat na sociálních sítích a celkově, v rámci sympatického marketingu a neméně sympatických slevových akcích. Za to mají můj obdiv, a zcela jistě ne jen můj.

Mé sobotní rozjímání se blíží ke konci a já věřím že jsem vám touto cestou předal nejen své myšlenky a názory, ale taky část sebe sama. Snažil jsem se vytvořit takový článek, který vás nezahltí pouze nudnými fakty, ale ukáže vám, že díky čtení jsem se stal lepším člověkem, protože přesně tak to cítím, snad se mi to podařilo.

Závěrem bych chtěl všechny pozvat do Naší úžasné skupiny „Knižní závisláci“ na Facebooku, kde mi, vy sami, můžete odpovědět na otázku: Co pro vás znamená čtení?

Díky za pozornost a mějte na paměti: Kdo nečte s Námi, čte proti Nám.

Knihám zdar.