RECENZE: Život válečníka – Český barbar Conan?

Život válečníka je bezesporu nádhernou knihou co do obálky a grafického provedení. Upoutá jak pevnou vazbou, tak tloušťkou, ale i ilustracemi, které má na svědomí Lubomír Kupčík (toho mohou znát kupříkladu fanoušci výše zmíněného Koniáše, k němuž tvořil obálky). Tomáš Němec pak rozhodně není žádným spisovatelským benjamínkem, ba právě naopak. Má na svém kontě už několik vydaných knih, přičemž právě Sebasttyen se poprvé objevil v povídce Poslední z vymírajícího národa, která autorovi vynesla vítězství v žánrové soutěži O nejlepší fantasy. Onen příběh si pak v přepracované podobě můžeme přečíst i v této knize. Ta pak není jediným celistvým děním, ale spíše sbírkou tu více, tu méně souvisejících příběhů.

Jak stylem psaní, tak strukturou vyprávění dává Němec svým čtenářům (ti ho ostatně mohou velmi dobře znát třeba ze série Agent JFK, nebo z časopisu Pevnost, kde dlouho působil jako šéfredaktor) na vědomí, že jeho styl psaní je oldschoolový a vzdává tak hold těm nejklasičtějším dílům žánru, čemuž ostatně odpovídá i celé nádherné provedení jeho knihy. To vyniká nejen ilustracemi, ale i ve fantasy prakticky povinnou mapou světa a jeho celkově velmi pečlivým prokreslením a výstavbou v průběhu jednotlivých částí díla. Svět má vlastní historii, jazyky (tady mi trochu chyběl slovníček, do kterého bych při čtení zalistoval, jakkoli jde z kontextu poznat, co dané slovo nebo fráze znamenají) a působí opravdu bohatě a zajímavě.

Život válečníka

Trochu problém jsem nicméně měl s hlavním hrdinou, který byl opravdu oním drsným archetypem a příliš mi k srdci nepřirostl, jakož i se samotnými vyprávěními, jež na mne místy působila, že se obouvám do starých obnošených bot, které jsem už na sobě párkrát měl. Takové boty mne spolehlivě donesly do cíle, ale naprosto unešen jsem z nich a jejich pohodlnosti nebyl. Moc tomu ani nepomohly dialogy a slovní obraty, které na mne místy působily poněkud kostrbatě.

Verdikt

Život válečníka je knihou, jež zdaleka nejvíce potěší zejména fanoušky fantasy ze staré školy, v nichž se pro akci nejde daleko a které jsou zasazeny do bohatého, životem a historií tepajícího světa. Světa, který nikterak neskrývá silnou inspiraci jinými díly. Což se může setkat s kritikou pro svou neoriginalitu, nicméně já to spíše vnímal jako plus a důkaz přítomnosti k subžánru.

Styl, jakým autor píše nemusí sednout každému a může působit trochu těžkopádně. Zejména proto, že je poměrně obtížné se zorientovat v ději a jeho posloupnosti. V tomto ohledu se se čtenářem autor nemaže a nemilosrdně jej vrhá do víru dění (což ale pro leckoho může být naopak zase přínosem). Já osobně jsem měl trošku problém najít si cestu k hlavnímu hrdinovi. Zatímco třeba Žambochův Bakly pro mě něčím zajímavý byl – zejména pak humorem a sebeironií, Sebasttyen jako by nějaký takový výraznější rys postrádal. Nevadí, že se (tradičně) jedná o antihrdinu, ale „něco“ mu chybí. A ono pomyslné a nepojmenovatelné „něco“ mi chybělo, abych se při čtení tohoto díla nechal unést do fantaskního světa naplno. Krásná kniha, jejíž obsah je lehce nadprůměrný, ale pro svou cílovou skupinu bude skoro určitě pokladem…

Hodnocení: 65 %