RECENZE: Žena v našem domě

Příběh

Asi každý rodič nejednou řešil, komu má svěřit své děti ve chvíli, kdy zrovna potřebuje pracovat, nakupovat (ten seznam by mohl být velmi dlouhý…) atd. Není jednoduché najít spolehlivou osobu, které byste svěřili to nejcennější ve svém životě. Ještě, že existují agentury, které mají v databázi prověřené chůvy, z nichž se dá vybrat jako z katalogu.

V thrillerech to na(ne)štěstí nikdy není tak jednoduché. Zdánlivě perfektní mormonská chůva s pevnými zásadami a perfektními doporučeními se zprvu zdá být skutečně dokonalá. Tak perfektně k nim zapadla, jako by Annině rodině četla myšlenky. Nebo je to jinak?

Žijeme v době, kdy ani pro naprosté cizince není problém zjistit si cokoliv o našem osobním a mnohdy i profesním životě. Každý z nás za sebou nechává několikaletou digitální stopu, které zůstane navždycky zapsaná v hlubinách internetové sítě.

Je úžasné, kolik se o člověku můžete dozvědět ze sociálních médií, pokud se vrátíte dostatečně daleko. Z různých fragmentů a nedbalých poznámek dokážete poskládat obrázek jeho života a jeho názorů.

Zdá se mi, že na tuto skutečnost se usilovně snaží upozorňovat autoři napříč všemi žánry, i když se obávám, že bezúspěšně. Ani Andrew Hart není výjimkou, i když jádro jeho příběhu je třeba hledat ještě trochu někde jinde.

Hart ve své knize tematizuje především smutek a pocit nedocenění, který padá na matky, které jsou se svými dětmi dlouhodobě doma. Nemuset do práce a být se svými dětmi je samozřejmě velký dar, obzvlášť v některých částech světa. Mateřství ale neposkytuje zrovna intelektuální stimul nemluvě o nemožnosti vydělat si nějaké peníze a nebýt na nikom finančně závislá. Anna, ač nouzi o peníze rozhodně nemá, se právě proto rozhodne vyhledat služby agentury, která zajišťuje chůvy, aby se mohla vrátit do práce, v níž byla kdysi dobrá a kterou milovala.

Své děti i s chůvou má neustále pod dohledem, protože může, jakožto literární agentka, pracovat z domova. Postupem času si ale začne čím dál víc všímat různých podivností. Je jenom paranoidní z pocitu viny, že nechala své děti s cizí ženou, nebo by se opravdu měla o své děti bát…?

Verdikt

I když hlavní zápletka není nijak originální a do čtení jsem se pouštěla s mírnou skepsí, podařilo se autorovi vpravit do děje několik zajímavých a nečekaných zvratů, které předvídavého čtenáře zmatou a svedou ze stopy. Samotný závěr mi také poněkud vzal vítr z plachet a nakonec jsem musela uznat, že jsem si čtení celkem užila.

Pro někoho, kdo má sám doma malé děti, můžou být některé pasáže trochu o nervy, nicméně se i tak jedná o poměrně solidní thriller, který čtenáře tohoto žánru neurazí. Už sama myšlenka, že ani za zdmi vlastního domova nejste v bezpečí, je minimálně znepokojivá…

Hodnocení: 75 %