RECENZE: Vraždi všímavě - S klidem v duši a mafií za zády

Kdo chodí do hobby marketu, ten přikládá ruku k dílu. Ten žije přítomností a budoucnost si utváří sám. A k těmto lidem teď patřím i já...

Právník se učí všímavosti

Pokud měl Björn o právnících nějaké ideály, to že se stal jedním z nich vedlo k jeho velkému vystřízlivění a srážka s realitou byla velice bolestivá. Tuny přesčasů a kupícího se stresu se spojily dohromady a vytvořily obrovskou kouli exkrementů, které zavalily nejen jeho samotného, ale také manželku a malou dcerku Emily. Obě se mu totiž začaly vzdalovat mílovými kroky.

Z posledních psychických sil se Björn rozhodl navštívit Joschku Breitnera, osobního kouče, který svým klientům nesliboval nic menšího než znovunalezení ztracené duševního rovnováhy, podle principů a pravidel všímavosti. Jednoduše řečeno vás Joschka učil žít tady a teď. Bohužel Björnův mandant Dragan měl na svět zcela jiný náhled a jelikož byl mafiánským bossem, nebylo radno si s ním zahrávat, a už vůbec ne s ním vést polemiku na téma duševního rozvoje. Nalezne náš právník svůj klid, dokáže čelit mafiánskému prostředí, a přitom si udržet psychické zdraví? Pokud se domníváte že ano, možná vás z omylu vyvede ta hromadící se kupa mrtvol, která se za Björnem začne pomalu ale jistě vršit.

Fajnový pan gangster se pomočil, pozvracel, vyprázdnil svá střeva, propotil si oblečení i celý spacák a začal se z biologické podstaty rozkládat trávicí soustavou počínaje..

Vraždi všímavě

Jirka versus mindfulness

I přesto že úvod byl malinko přehnaný, je pravda že od knihy jsem nic neočekával, a i když se takový přístup může velmi vymstít, existuje také slušná šance, že pod rouškou obyčejnosti vykoukne nějaký ten literární poklad. Už mě nebaví vás udržovat v napětí, takže vám prozradím, že sice nevím, jestli mám před sebou poklad, ale jsem skálopevně přesvědčený, že se jedná o velkou pecku, kterou budu chválit všude, kam přijdu. Hned zítra, až si zajdu do své oblíbené kavárny, zahlásím u pultu, že si vezmu jedno vegan latte bez kofeinu a sójovým mlékem s sebou, a že Vraždi všímavě je super román!

Stejně jako já, i autor sám se nebere moc vážně, a to se silně odrazilo na tónu, jakým se rozhodl odvyprávět celý příběh. S lehkostí pírka a všudypřítomným humorem jsem proletěl knihou, než bys řekl švec, a s úsměvem na tváři vzpomínal s láskou na mého oblíbeného spisovatele Jonase Jonassona, který používá podobný styl jako dnes recenzovaný Karsten. Na slovo „podobný“ dávám důraz, protože Karstenův humor je přeci jen krapet černější a určitě morbidnější. Je to jednoduchá matematika, přátelé: Jonasson + Tarantino = Karsten.

Štěstí není nikomu dáno. Zdroj štěstí je v nás samých. Nemusíme se proto vůbec namáhat a hledat štěstí ve vnějším světě. Můžeme ho najít jedině sami v sobě...

Všímavý závěr

Každá kapitola začíná nějakým mindfulnessovým moudrem, což mi samo o sobě nevadí, ba naopak mi ty myšlenky byly příjemné. Trošku horší (a otravnější) bylo, že to samé moudro ještě doslovně odcituje postava Björna, protože koresponduje s fází příběhu, ve které se zrovna nachází, a já se nemohl zbavit pocitu, že by bývalo stačilo, kdyby kapitola začínala jen číslem a já tak nemusel číst dvakrát to samé, ale jak se říká, opakování je matkou moudrosti. Nicméně to se dá přejít mávnutím ruky, což platí i o sarkasmu, kterého je v knize možná až příliš, ale v drtivé většině případů na mě fungoval pozitivně, takže i nějaký ten nepovedený vtípek dokážu prominout. A touto lehkou kritikou své povídání dneska ukončím. Tak zase někdy příště. Na přečtenou.

Hodnocení: 85 %