RECENZE: Volný pád

Co dělat když se váš život změní v jeden velký volný pád? Přežít. Pod pseudonymem Jessica Barry se skrývá americká spisovatelka Melissa Pimentel. Na univerzitě v Bostonu získala titul z angličtiny a z historie umění. V současné době žije a tvoří v Londýně. Na svém spisovatelském kontě má zatím celkem 3 romány, které by se daly označit spíše jako čtení pro ženy. Pro tentokrát se však autorka pustila do thrilleru, který se dostal ve formě překladu až do českých knihkupectví.

Hlavní hrdinkou Volného pádu je Allison Carpenterová. Hned od prvních stránek knihy se čtenář společně s Allison ocitá v lese po pádu letadla. Asi do poloviny knihy se její příběh odehrává v lese, kde se musí potýkat nejen s hladem a žízní, ale i s nelítostnou přírodou. Tato část na mě z knihy dýchala lehce „survival“ atmosférou. Čtenář je konfrontován nejen s momentálními pocity hlavní hrdinky, ale i s jejími vzpomínkami na minulost. Ve druhé části knihy je Allison donucena okolnostmi změnit svou původní strategii. Už jí nejde jenom o její vlastní bezpečí…

V protikladu ke kapitolám z pohledu Allison se v knize střídají kapitoly z pohledu její matky Maggie. Čtenář s Maggie prožívá utrpení matky, která se domnívá, že přišla o svou jedinou dceru a sleduje její snahu se s tím nějakým způsobem vyrovnat. Mnoho nesrovnalostí ohledně pádu letadla ale Maggie přiměje, aby se navzdory pochybnostem svého okolí nevzdávala naděje. Rozhodne se tedy po pravdě pátrat na vlastní pěst, což ji přivede k mnoha nečekaným zjištěním.

V průběhu čtení se čtenáři postupně odkrývají jednotlivé vrstvy příběhu. Některé jsou bolestivé, některé nepříjemné a některé přímo šokující. Ani Allison ani Maggie nejsou těmi, za koho je čtenář považoval. Asi nejzajímavější je několikanásobná proměna Allison. V případě její postavy autorka zobrazuje hned několik životními etap – od dítěte, přes studentku až k pracujícímu dospělému.

Musím se přiznat, že se mi kniha nelíbila tolik, jak jsem od ní očekávala. Podle mého názoru, autorka rozvíjela pro mě nezajímavé okrajové detaily a některé náznaky, které se mi naopak zajímavé zdály a měly podle mě slušný potenciál, nechala nerozvinuté. To je ale samozřejmě otázka vkusu.

Co musím naopak ocenit je střídání kapitol z pohledu Allison a její matky. V knize se vlastně odehrávají dva různé příběhy, každý svým způsobem napínavý. Autorka jejich střídáním dovedně zpomaluje jejich tempo, čímž nutí čtenáře číst dál a dál. Znáte to: „už jenom jednu kapitolu a končím…“. Odložení knihy ale nepomáhá ani fakt, že jednotlivé kapitoly jsou opravdu kraťoučké, takže čtenář má pocit, že přece „ještě tahle jedna kapitola mi neublíží“. Proto lze knihu přečíst poměrně snadno a v poměrně krátkém časovém úseku.

Knihu bych doporučila všem čtenářům, jejichž oblíbeným žánrem je thriller, ale zároveň mají pocit, že by uvítali menší změnu. V tomto thrilleru se totiž navíc objevují prvky společenského románu, rodinného dramatu, ale i špetka dobrodružného survival románu.