Volání mrtvých – Gotický horor z viktoriánské doby

Autorka

Britská spisovatelka Rebecca Netley vyrostla, jak sama říká, v celkem výstředním prostředí. Dům byl plný knih a hudby a živil oheň jejích největších vášní. Těmi vždycky byly, a v srdci jí zůstaly, rodina a psaní. Rebecca žije ve Velké Británii se svým mužem, syny a nadmíru inspirativním psem. Román Volání mrtvých je jejím debutem.

Plíživě jak zimní mráz do vzduchu vsunul klín.

Smrti prchl, skryl se v noc,

kde zmizel jako stín.

Příběh

Píše se rok 1860 a na jeden ze skotských ostrovů Skelthsea připlouvá z Edinburghu mladá Elspeth Swansomová. Je smutná a opuštěná, protože nedávno přišla o své rodiče a milovanou sestru Claru. Rozhodla se začít nový život na ostrově, v sídle zvaném Iskar, kde přijala práci chůvy devítileté holčičky Mary. Ta po tragické smrti svého bratříčka Williama přestala mluvit a její teta Violet Gilliesová se služebnou Greer k ní nejsou moc laskavé. Dokonce uvažují, že ji pošlou do psychiatrické léčebny. Elspeth si s Mary však dobře rozumí a začne ji mít ráda stejně jako měla svou sestru. Zatím ale ještě netuší, že Iskar je místními obyvateli nazýván strašidelným domem, a když zjistí proč, zdá se, že už je pozdě…

Po schodech se tiše plíží noc, stíny k ní vzhlíží.

Cos se dívá, tiše zpívá,

v tichu tajných míst se skrývá.

Volání mrtvých

Nejprve Elspeth zarazí, že má zákaz vstupu do horních pater, kde měli své pokoje bývalá chůva Hattie, která záhadně zmizela, a malý Wiliam. Zakrátko začne navíc v noci na chodbě slyšet čísi kroky, doprovázené zpíváním ukolébavky. Co ji však znepokojí nejvíce, je jakoby všudypřítomné vzdálené pískání. Když pak zjistí, že zatímco spala, někdo hýbal s jejími věcmi, rozhodne se, že musí těmto záhadám přijít na kloub.

Začne se vyptávat ve vsi a podnikat tajné výpravy do zakázaných pokojů. Dozví se, že William byl možná posedlý, Mary bláznivá a Hattie, která prý střídala muže jako ponožky, zase zlá. Jen samé drby. Naopak vůbec nic se nedozví o okolnostech Williamovy smrti, ani o údajných strašidlech na Iskaru. Výsledkem je jen to, že je Elspeth ještě více zmatená a neví, komu a čemu má věřit. A pochybnosti začíná mít i o Mary. Jednoho dne totiž zahlédne v horních oknech podivný stín podobný dítěti, a jindy zas přistihne Mary, jak sama se sebou (anebo s někým?) nesrozumitelně mluví!

Všechno je tajemné, nevysvětlitelné a Elspeth začíná mít velký strach. O sebe i o Mary. Blíží se krutá ostrovní zima a Elspeth by chtěla s Mary utéct. Jestlipak se jí to podaří? A dokáže vůbec někdy zjistit, jak se věcí doopravdy mají? Co když se jí všechno jenom zdá, žádní duchové tu nejsou a vše je jen dílem kruté lidské bytosti?

Jen spi, pravil, odpočiň si, stvůry jsou pryč, byl to sen. A tak spala v hvězdné noci, měsíc zářil do oken. Nevěděla, že stín tam stál a mrtvým oknem ji sledoval.

Verdikt

Ne nadarmo se román v originálu jmenuje The Whistling (Pískání). Tento zvuk je totiž v příběhu nejznepokojivější, a také klíčový. Uvidíte sami! Ještě teď mám pocit, že ho někde slyším… Všechny ostatní zvuky a úkazy, které se v knize objeví, jsou ovšem neméně strašidelné. Pěkně zalézají pod kůži, to mi věřte! A to nemluvím o celkové atmosféře. Nehostinný, od civilizace izolovaný skalnatý ostrov, všudypřítomná povalující se mlha a permanentní do tváří švihající vítr, to vše jenom umocňuje jeho ponurost. Té pak zdatně dopomáhá hrstka podivných ostrovních obyvatel, o kterých zkrátka nevíte, co si myslet. Za sladkými úsměvy totiž zjevně něco skrývají, a to je děsivé.

Autorka píše příjemným kultivovaným jazykem a moc dobře se jí povedlo vykreslit jednotlivé postavy. Stejně jako zvláštní prostředí, ve kterém se nacházejí, díky čemuž budete hlavní hrdinku naprosto chápat. Úplně se vžijete do její situace a myslím, že ještě dlouho po přečtení, budete cítit tu atmosféru. Děj samotný má spád, napětí nijak nedrhne a nutí vás číst stále dál. A závěr? Tak na ten se můžete těšit, je nečekaně překvapivý! Jednoduše řečeno, máte před sebou pravý duchařský román, z viktoriánské doby, s gotickými prvky, kterému absolutně nic nechybí. A já musím Rebeccu Netley, jako autorku prvotiny, velmi pochválit. Jestli bude takto pokračovat, věštím jí zářnou budoucnost!

Hodnocení: 90 %