RECENZE: Ve jménu cti aneb Špatný začátek, skvělý konec

O autorce

Autorka knihy Makiia Lucierová žije v USA, kde má za sebou několik YA románů, jeden inspirovaný událostmi během pandemie španělské chřipky, druhý filmy s Indiana Jonesem. Historická YA fantasy Ve jménu cti je jejím nejnovějším dílem a zároveň českým debutem. K tomu bych jen ráda podotkla, že anglicky se kniha jmenuje Year of the Reaper, což mi vzhledem k ději celého příběhu přijde o dost přesnější a výstižnější název. Navíc si jej i dovedu představit v češtině, nevím tedy, proč došlo k tak velké změně.

Ve jménu cti - příběh

Kniha vypráví příběh mladého lorda Casia, který se po třech letech v zajetí pracovního tábora vrací domů. Nedávno skončila válka i morová epidemie a nejen jeho království se ze všeho vzpamatovává. Cas je jeden ze šťastlivců, kterým se podařilo morovou nákazu přežít, neobešlo se to ovšem bez následků – na těle mu zůstala spousta jizev a přibyla zvláštní schopnost vidět duchy a rozmlouvat s nimi.

Verdikt

Nejdřív bych se ráda zastavila u toho, že duchové jsou víceméně jediným fantasy prvkem v celé knize, ze kterého ovšem nevyplývá žádné nebezpečí a reálně ani žádný významný prospěch, který by se nedal nahradit jiným způsobem. Neberte mě špatně, mně to vůbec nevadí, jen mi přijde zvláštní označit knihu velkým nápisem „fantasy“. Já bych knihu označila spíše za historickou, ačkoli se odehrává ve smyšlené zemi (stejně jako třeba Kletba vítězů).

Co ovšem musím pochválit, jsou postavy. Všechny jsem si vesměs oblíbila, nikdo mi nepřišel protivný, naopak mi jejich chování v krizových situacích přišlo autentické a logické vzhledem k prožívaným emocím. Ten, kdo měl být podezřelý, opravdu podezřele působil, na druhou stranu mi nepřišlo rozuzlení příběhu vůbec samozřejmé. To je další plus, když došlo k rozřešení, byla jsem opravdu hodně překvapená! Sympatická mi byla i romantická linka, nevtíravá, lehká, ale byla tam.

Suma sumárum: Příběh byl zajímavý, napínavý a četl se velmi dobře. Když jsem překonala první dvě kapitoly, značně mě to pohltilo a celou knihu jsem přečetla víceméně za jeden den (a noc). Postavy mi sedly, prvek s duchy byl sice krapet zbytečný, ale ani mi nijak nevadil, občas přinesl dojemné chvíle. Závěrečný zvrat mi přišel šokující. Ve výsledku jsem velmi ráda, že jsem si knihu vybrala a pustila se do ní.

Hodnocení: 80 %