RECENZE: Tiny Pretty Things

Bette je typická privilegovaná baletka ze zámožné rodiny, s dokonalými rysy a bezchybnou figurou je vždy první adeptkou na nejlepší obsazení. A vypadá to, že je v jejím životě všechno naprosto dokonalé, včetně jejího baletního partnera a zároveň přítele Aleca. Bohužel i Bette má své vlastní problémy a umí je řešit velice nekompromisní cestou, když se jí někdo znelíbí. Zároveň bojuje s tím, že je neustále ve stínu své sestry, primabaleríny Adele, které se snaží vyrovnat za každou cenu.

June je napůl korejka, a jak její matka, tak její národnost na ni kladou přílišné nároky. Snaží se být za každou cenu nejlepší, a přesto vždy skončí jako náhradnice. Ani ona nemá daleko k tomu, aby využila manipulace a jiných nekalých prostředků, aby dosáhla svého. A pokud June tentokrát nezíská hlavní roli, její matka ji nechá přeložit z konzervatoře na státní školu a už nikdy nebude tančit.

Gigi je na konzervatoři nová, podle všeho má tlustá stehna, křivé nárty a hlavně je černoška. A to je na škole, kde se upřednostňuje, po ruském vzoru, „čistý“ bílý balet, docela problém. Nehledě na to, Gigi je opravdu dobrá tanečnice, lepší než většina jejích spolužáků a rozhodně zajímavější. Nepochází z bohaté rodiny a své místo na konzervatoři si zasloužila pouze svým talentem. A možná proto se stane trnem v oku nejedné své kolegyně.

Jak se asi bude tvářit Bette a June až zjistí, že zrovna Gigi dostane hlavní roli? A že s ní má tančit zrovna Alec? A co se stalo s Cassie, která záhadně ze školy zmizela a Gigi nastoupila na její místo?

Verdikt

Tiny Pretty Things má rozhodně co nabídnout. V první řadě určitě neokoukané prostředí baletní konzervatoře, které působí pedantským a tvrdým dojmem. A i když zrovna nerozumíte baletu, nebo nejste jeho skalními fanoušky, děj vás i tak určitě vtáhne. Rivalita mezi dívkami, naschvály a intriky, bolest a slzy beznaděj, nekonečné hodiny trénování a to všechno „jen“ proto, aby si zatančily hlavní roli. Celkový dojem z knížky mám pozitivní, i když příběh moc pozitivitou neoplývá.

Každopádně za sebe mohu říct, že jsem se bavila a vůbec mi nevadilo, že se ve vyprávění střídají tři hlavní hrdinky, ba naopak. Pozorovat dějovou linii z tří různých úhlů pohledu bylo docela osvěžující, a vždycky jsem se měla na co těšit. Jediná věc, která mi možná maličko znepříjemňovala čtení, byl fakt, že mi osazenstvo v knize přišlo velmi mladé. K jejich věku mi občas nesedělo typické přemoudřelé a místy moc dospělé vystupování. Každopádně mám pro vás malý tip na závěr. Pokud vás kniha bavila a nemůžete se dočkat pokračování, není nic jednoduššího než zabloudit na Netflix. Tiny Pretty Things tam najdete v seriálovém zpracování pod českým názvem Krasotinky.