RECENZE: Tajemný rytíř

George R. R. Martin, americký spisovatel pohybující se zejména v žánrech fantasy a sci-fi, se dostal do povědomí čtenářů a širší veřejnosti především knižní sérií Píseň ledu a ohně a následným seriálovým hitem Hra o trůny, která je právě na těchto knihách založena, i když podstatně změněna. Svět i historie Westerosu, který Martin vytvořil na stránkách knih i čtenářově fantazii, jsou velmi rozsáhlé a můžeme zde najít mimo ságy Písně ledu a ohně i další příběhy. Jedním z nich je i Tajemný rytíř, již třetí pokračování vyprávění o potulném rytíři Duncanovi Vysokém a Eggovi, princi z rodu Targaryenů v přestrojení.

Všechny tři Martinovy příběhy Egga a Duncana (Potulný rytíř, Přísežný meč a Tajemný rytíř) se však v režii Bena Averyho dočkaly i přepracování do podoby grafických novel. Adaptace Bena Averyho dobře funguje se stylem Martina a děj si zachovává poměrně živé tempo. Příběhy Dunka a Egga jsou stručně zmíněné i v Písni ledu a ohně, avšak až v této sérii se jejich příběh rozvíjí. Čtenáři, kteří neznají dva díly, které předcházely Tajemnému rytíři, mohou být zpočátku trochu ztracení, avšak Avery se snaží rychle a stručně zrekapitulovat i předchozí dobrodružství Dunka a Egga spolu s pozadím celého příběhu. Poté je velmi snadné ponořit se do příběhu, protože poznáte, že jde o daleko víc než svatbu a rytířské turnaje.

V porovnání s Písní ledu a ohně a Hrou o trůny, je Tajemný rytíř zajímavý zejména proto, že zobrazuje dobu, kdy byl ve Westerosu u moci rod Targaryenů. Zajímavý je i rozdíl úhlu pohledu vypravování. Od Martina jsme zvyklí na mocenské boje mezi královskými rody, avšak v příběhu Dunka a Egga se dočkáváme i pohledu nižší vrstvy, zejména potulných rytířů. Do takového profilu zapadá právě i Duncan. Necítí se zrovna dobře v prostředí autorit a nejlépe vychází právě s lidmi ze své společenské vrstvy, což vyvolává menší pocity ironie, když vezmeme v úvahu, jakou roli sehraje ve Westerosu v budoucnu.

Egg naopak vytváří rovnováhu mezi světy vyšší a nižší společenské třídy právě tím, že je šlechtického původu, ale pro zachování anonymity slouží jako panoš Duncanovi. Mezi hlavními postavami funguje dobrá chemie. Pomáhají si; pokud je potřeba, dokáží se navzájem i uzemnit a vyvažují své špatné vlastnosti, jako je Eggova tvrdohlavost a Dunkova neschopnost předvídat nebezpečí.

Ilustrace Mika S. Millera jsou velmi povedené a dokáží čtenáře vtáhnout do příběhu. Každá postava je něčím specifická, a i kdybyste zapomněli některé jméno ať už hlavní či vedlejší postavy, určitě ji poznáte alespoň podle obličeje. Jistě si povšimnete umně vykreslených výrazů tváří jednotlivých postav, ale i bojových scén. Ty jsou vyvedené tak, že se rozhodně neztratíte v bojišti a zachováte si určitý přehled. Syté barvy, které Millerovým ilustracím vtiskli J. Nanjan a Sivakami Mohan, příjemně rezonují celou knihou a dělají příběh o to záživnější.

Tajemný rytíř je nepochybně příjemnou četbou jak pro nováčky ve světě, který vytvořil George R. R. Martin, zaryté fanoušky i nadšence do komiksu. Je to skvělý pohled pro oko i dobrý kousek čtení, a rozhodně je zajímavé objevovat historii Westerosu, která se zmiňovala pouze v knihách. Averyho adaptace dobře funguje jak s tímto fiktivním světem, tak i s tónem, který ději nasadil Martin, navíc je doplněna o ilustrace, které pěkně doplňují celý příběh.

Kniha je zábavná, skvěle zpracovaná, a ať už Westeros teprve začínáte objevovat nebo si jen rozšiřujete povědomí, rozhodně by neměla chybět ve vaší knihovně.