RECENZE: Smrtihlav

O sérii Komisař Sharko

Asi je vám jasné, že tenhle úvod jsem nepsal pro nic za nic, ale že to má něco společného s knihou, na kterou čtete recenzi. A máte naprostou pravdu, pro zbytek dne se považujte za bystré osoby. Nakladatelství XYZ se rozhodlo vydat chybějící druhý díl série s komisařem Sharkem. Tu má na svědomí věhlasný francouzský spisovatel Franck Thilliez. Jednotlivé díly se jmenují: Krvavý anděl, Smrtihlav (o tom je právě tato recenze), Syndrom E, Smrtící DNA, Atomka, Strach a Pandemie. Na poslední dva díly si recenze ode mě už na blogu můžete přečíst a teď vám poskytnu recenzi i na zmiňovaný druhý díl s názvem Smrtihlav.

Smrtihlav - příběh

V tom se trochu vrátíme ke kořenům zrození úspěšného komisaře Sharka. Díl mimo jiné řeší psychický stav komisaře po událostech, které se staly v knize Krvavý anděl. Tohle soukromí se dost proplétá s hlavní dějovou detektivní linkou. V té komisař Sharko musí řešit případ zavražděné ženy, která je nalezena v kostele úplně nahá, celá oholená a na hlavě ji sedí sedm motýlů smrtihlavů. Když Sharko najde i tajemný vzkaz odkazující na další indicie je jasné, že nemá co do činění s obyčejným vrahem a že tato vražda by nemusela být poslední. Stopy totiž naznačují, že ve vzduchu by mohlo viset i riziko nebezpečné epidemie.

Verdikt

Tenhle díl naprosto sedí do základních konceptů Thilliezovy tvorby. Zásadní roli hraje nekompromisní komisař Sharko, který do každého případu jde naplno a po hlavě, dokud ho nevyřeší. Část příběhu taktéž tvoří strach z nějaké hromadné nákazy. Právě zdravotní nebezpečí pro společnost autor do svých knih vkládá moc rád.

Co na téhle knize (a ostatně i na těch jeho ostatních) nejvíce oceňuji, je správná temnost. Ukazuje svět v surové podobě, kde policie nemusí být vždy jen ta hodná a neomylná a kde se padouši neslitují nad nikým. Tady se musíte prostě trochu obrnit a připravit se na až explicitně drsný thriller bez kudrlinek.

Co mě u Smrtihlava překvapilo, byl takový heslovitý styl vyprávění, který jsem z novějších Thilliezových knih neznal. Pokud jste nečetli ostatní díly, tak se nemusíte bát, že byste si knihu neužili. Já četl krom druhého dílu jen 6. a 7. díl a neměl jsem problém. Tuhle knihu doporučuji všem, kteří mají rádi pořádně temný thrillerový masakr.

Tři bonusové důvody, proč si knihu přečíst:

1.  Naučíte se něco o jedovatých pavoucích (pro ty, kteří se otřepou a prodělají tři zástavy srdce, když omylem sáhnou na johanu, to bude chuťovka).
2.  Dozvíte se informace o další epidemii (kdybyste toho měli ve zprávách málo).
3.  Zjistíte, jak policejní komisař tráví svůj volný čas (když teda zrovna nějaký má).

Hodnocení: 86 %