RECENZE: Říkejte mi Greta

O autorce

Valentina Gianellová, italská novinářka a spisovatelka žijící v Hong Kongu, vydala v dubnu 2019 nenápadnou knihu s názvem Říkejte mi Greta aneb Návod, jak společně zachránit svět, takže ne, tato kniha není dílem Grety Thunbergové, ale novinářky, jíž tato mladá slečna inspirovala. Hlavním tématem knihy je klimatická změna a způsoby, jakými můžeme ovlivnit budoucnost naší jediné planety.

Úryvek

„Pocházím z jiné doby,“ pronesl před účastníky konference v Davosu David Attenborough (pozn. britský přírodovědec, režisér, scenárista a dokumentarista, je mu 93 let). „Narodil jsem se v období holocénu, v době klimatické stability, která trvala dvanáct tisíc let a která lidem umožnila se usadit a začít budovat civilizaci. Ale během jednoho života, během mého života, se vše změnilo. Holocén skončil. Podle odborníků jsme tvář světa změnili takovým způsobem, že jsme předznamenali novou éru – éru antropocénu, tedy dobu člověka. Jako lidé se teď ale musíme sjednotit a společnými silami zachránit biodiverzitu planety. Žádný člověk to nedokáže sám, protože jsme všichni součástí jedinečného systému. Všichni jsme navzájem propojení a musíme začít dělat důležitá rozhodnutí, která nám pomohou v boji se změnou klimatu. To, jak se zachováme nyní, ovlivní život naší planety na několik tisíc let dopředu.“

Velké plus u mě má tato kniha, zpracovaná primárně pro děti, v citacích a odkazech na rozličné studie, z nichž autorka vychází, stejně tak překvapivý a nový byl pro mě pohled do minulosti zkoumání klimatu. Věděli jste, že první konference o životním prostředí se konala v roce 1972? A co víc, skleníkový efekt, který způsobuje oteplování planety, byl objeven už v roce 1824. To je skoro 200 let. To nám kniha předkládá v úvodu, ale co s tím tedy můžeme udělat?

Postupně se v knize dozvíme, co je klimatická změna, jak zranitelná či odolná je naše planeta a příroda, co se skrývá za pojmem udržitelný rozvoj a jaká jsou fosilní paliva a čím je můžeme nahradit. Vynechán není ani problém pitné vody ve světě, odpadu a recyklace a plastů. Seznámíme se s tím, co je biodiverzita a proč ji toužíme zachovat, i když o tom možná ani nevíme. A abych odpověděla na svou vlastní otázku, co tedy můžeme udělat my? Upravit svůj jídelníček, podporovat velké změny a sám u sebe se snažit o ty malé.

O ekologii a životní prostředí se zajímám asi tak, jako spousta jiných mladých lidí. Dost na to, abych se snažila něco změnit u sebe i u okolí, ale málo na to, abych četla erudované studie a vlastně všemu dopodrobna rozuměla. Kniha mi pomohla pochopit určité dokola omílané pojmy a dokonce jsem dostala i pár tipů, jak se chovat do budoucna, ale co víc, pochopila jsem, že je to opravdu důležité. Ne pro budoucnost za 200 let, ale pro tu za 20. Nechci se jednoho dne vzbudit a zjistit, že svět kvůli lidem ztratil svoji krásu. Ale také ve mně kniha vyvolala velkou naději. Píše se o tom, lidé po celém světě se snaží o změnu a ono to funguje. Někde rychleji, jinde pomaleji, ale funguje.

Nečtěte tuto knihu, pokud chcete potvrzení, že je všechno marné a svět spěje ke konci. Ne, čtěte ji proto, že chcete nalézt odvahu něco změnit. A čtěte všichni! A pak to sdílejte se světem, protože lidé rádi a často nevědomky napodobují dobré vzory, které kolem sebe vidí.