Román Pýcha a předsudek svým ironickým podtextem předběhl dobu

Nelehký úkol každé matky

Pýcha a předsudek své čtenáře přenáší na anglický venkov do prostředí středních a vyšších vrstev. Rodina Bennetových, především pak matka, nám ukazuje, jaké trápení je třeba zakoušet při shánění ženichů pro dospívající dcery. Slavnostní plesy, návštěvy a výlety k nalezení toho pravého, nejlépe bohatšího ženicha než je rodina sama, poskytují ovšem nemálo příležitostí.

Konkrétně u rodiny Bennetových způsobí velké pozdvižení příjezd zámožného pana Bingleyho, jeho sester a nepřístupného pana Darcyho. Čtenáři je okamžitě jasné, že mezi Bingleym a nejstarší dcerou Jane přeskočila jiskra. Ne vše má ale dlouhého trvání a zatím neoficiální pár je nucen si projít mnohými peripetiemi.

Dalším významným mezníkem je příjezd podlézavého pana Collinse, který se dvoří druhé nejstarší dceři Elizabeth a žádá ji o ruku. Ona ovšem bez váhání jeho nabídku odmítá. A s daleko větší kuráží zavrhne i dalšího ženicha, a to právě pana Darcyho. Zatím ovšem netuší, že ji ještě čeká dlouhá cesta k prozření.

Nejen nudná love story

Jestli ale čtenář pod titulem Pýcha a předsudek čeká jen otřepaná klišé, musím ho zarazit. Příběh sám o sobě by nenadchl tolik čtenářů, a to z toho důvodu, že témata venkovského života byla zpracována nespočtem autorů. Jak je tedy možné, že kniha přežila tolik generací?

To, díky čemu se k ní čtenáři vrací a díky čemu kniha zaujímá i dnes, je ironický podtext. Čtenář tedy nejen nahlédne do životů přelomu 18. a 19. století, ale také se pobaví nad situacemi a vlastnostmi jednotlivých postav.

Napříč charaktery

Pojďme se tedy podívat na protagonistku celého příběhu. Elizabeth má opravdu co nabídnout. Není to jen krása, kterou můžeme obdivovat, především je to bystrost, inteligence a vtip jejího vystupování. Což má společné i se samotnou Austenovou.

Její chování, můžeme říct na svou dobu neotřelé až provokativní, vzbuzuje obdiv stejně jako rozhořčení. Nebylo totiž zvykem, aby zdánlivě nezkušená dívka odporovala autoritě a vytvářela si svérázné názory. A to je důvod, proč se Elizabeth stává předzvěstí hrdé a suverénní ženy intelektuálky.

Další, které stojí za zmínku a nad jejichž vystupováním se čtenář nepřestane pozastavovat, jsou prostoduchá matka Bennetová a dvě mladší sestry, které doslova kráčejí v jejích šlépějích, co se rozumu týče. Jejich naivita je umocněná kontrastem s chováním nejstarších Jane a Elizabeth.

Oproti tomu otec a hlava rodiny zasahuje do celého dění jen minimálně, spíše se v pozadí baví svou vlastní ženou a třemi mladšími dcerami. Jeho stoický klid je jen málokdy narušen.

Na závěr je třeba zmínit i další mužské postavy. V prvé řadě pana Darcyho, který svou zatvrzelou nepřístupností vzbuzuje nelibost v nejednom člověku. Může se za neprostupnou slupkou skrývat trocha něžnosti? Druhý v pořadí je pan Bingley, který je natolik laskavý, že nadchne nejednu ženu, a tak pro všechny sousedy vytváří protiklad k pyšnému Darcymu.

Poslední, koho bych ráda zmínila, je pan Collins, jehož podlézavost a strojené vystupování donutí čtenáře udělat si o něm obrázek, který rozhodně nebude příliš pozitivní. Austenová nám tedy poskytuje náhled na celou škálu charakterů, a mistrně tak vytváří věrohodné prostředí anglického venkova své doby.

Jde to i jinak

Pravdou je, že nelze očekávat strhující zápletku, ale to neubírá tomuto dílu na zajímavosti už jen kvůli již zmíněnému vtipu a ironii, které jsou vkládány do situací a úst samotných postav, ať už náhodně, nebo úmyslně.

Na závěr bych ráda podotkla, že se jedná o četbu pro potěšení duše, jelikož každý si zde může najít své. O čemž svědčí i fakt, že tato kniha o lásce přežila století, aby se stala inspirací pro nejednoho autora.