Prokletý kraj – Vtahující a osudový propletenec životů

Ačkoli (což není žádným spoilerem) má tato kniha ve svém středu smrt jedné z postav a oplývá tak i částečně kriminální zápletkou, má vlastně docela daleko jak do žánru detektivky, tak thrilleru. To možná leckteré z čtenářů, jenž jsou obeznámeni s autorčinou předchozí tvorbou zklame. Prokletý kraj je velice komorní příběh, který sice koketuje hned s několika žánry, nejvíce ovšem splňuje nálepku psychologického dramatu. Nutno dodat, že právě tu mistrně naplňuje. U tohoto díla jsem se při čtení dokonce neubránil srovnání s knihami Aleny Mornštajnové, protože Michaela Klevisová zde má mnoho velmi podobných vyprávěcích motivů a píše podobně úsporně, a přitom úderně.

V prvé řadě jsou to výborně a s nesmírně živou empatií napsané ženské hrdinky, jejichž životní poutě se postupně víc a víc prolínají (nemluvě o jejich předcích) v malé vesničce jménem Jelení hora, kde se tak trochu zastavil čas. Dále se zde s přítomností snoubí komplikovaná moderní historie naší země, jako byly odsuny Němců z pohraničí, příchod populace rumunských Slováků do vylidněných chalup, ale i následující vztahy mezi Čechy a právě touto nikam nepatřící, vyčleněnou komunitou. I tato stigmatizace má v ději svou roli. Osudem zkoušené hrdinky jsou jednou z největších deviz příběhu. Každá má vlastní linku, barvitě popsanou minulost i ne zrovna lehký úděl. Soustředěnost na neobyčejně obyčejné, lidské příběhy, odsouvající „velké události“ na pozadí je zvládnuta na výbornou.

Spisovatelka umí velmi věrohodně zachytit myšlenkové pochody žen, jakož i atmosféru odlehlé vesnice, kde je život na jednu stranu těžký a šedivý, na stranu druhou zároveň krásný a bohatý, docela jiný, než ve městě. Kontrast volnosti se svazujícím životním stylem, hledání vlastní identity, směru v životě a svých kořenů jsou rovněž dosti zásadní prvky, jimiž se kniha vyznačuje.

Mezi protagonistkami najdeme kupříkladu ženu, jež je potomkem právě zmíněných přistěhovalců a která za totality emigrovala kvůli zhrzené lásce do Anglie, aby se po revoluci vrátila do rodné vísky, kde provozuje ubytování v autentické chalupě, dále tu máme zkrachovalou a rozvedenou překladatelku, která zase do svého rodiště utekla před dluhy a manželem, nebo prací unavenou majitelku antikvariátu, která v Jelení hoře hledá odpočinek a touží odhalit matkou a babičkou nevyřčená rodinná tajemství. Všechny tyto ženy se v knize potkají a jejich strádání se nakonec dostane jisté satisfakce či odlehčení, jež se však smísí i s lehkou hořkosladkou melancholičností.

Verdikt

Prokletý kraj je brilantní knihou, která začne takřka jako duchařský thriller, jen aby se překlopila do psychologického dramatu, načež v poslední třetině postupně přimíchává ještě rodinnou tematiku a detektivní linku. Je to příběh o hledání sebe sama, o vyrovnání se s vlastní minulostí a chybami - a konečně o odpuštění. Jeho výraznou součástí jsou skvěle napsané ženské hrdinky, s nimiž budete soucítit a které vám přirostou k srdci. Stejně tak i místo, na němž se kniha odehrává, jež je tak nespoutané, jako příroda jej obklopující.

Zprvu prostě vypadající děj se postupně stává velmi zamotaným klubkem navzájem propletených osudů, u kterých si ve finále říkáte, že život (či v tomto případě uvěřitelný um autorky) svede být vskutku krutý a milostivý zároveň. Zvláště na místě, kde všichni znají všechny a sousedi před sebou nic neutají. Na místě, kde staré křivdy stále přežívají. Michaela Klevisová stvořila počin, který je velký svou obyčejností a dokazuje, že patří mezi špičku současné české literární scény, protože jen ti nejlepší tvůrci dokáží na malém hřišti rozehrát silný příběh se značným přesahem…

Hodnocení: 80 %