V dubnu tohoto roku jsem měla tu čest a dostala se mi do rukou kniha od Helen
Hardt Touha, která byla její prvotinou a odstartovala tak sérii Bratří Steelových.
Tehdy jsem z této knihy neměla příliš dobrý pocit. O erotiku sice nouze nebyla,
ale byla tu naservírovaná tak špatně uchopeným stylem psaním, že to znělo
jako jedna velká fraška, a naopak se u mě zapsala jako kniha plná zbytečných
vulgarit bez špetky příběhu, což byla velká škoda.
Je dost možné, že jsem zbytečně moc kritická a ti z vás, kteří četli první díl z něj mohl být naopak nadšení. Proto určitě svým názorem nechci nikoho nabádat k tomu, aby se knize vyhýbal, jak jen to jde. Tady totiž platí známé pravidlo sto lidí, sto chutí.
Když jsem se tedy rozhodovala, zda dát této autorce ještě šanci a vrhnout se na pokračování s názvem Posedlost, nakonec jsem si řekla proč ne. Pokud se mi nebude líbit, odložit ji mohu kdykoliv a třeba se tentokrát něco změnilo.
Bingo! Tentokrát jsem nebyla daleko od pravdy. Román byl mnohem více čtivý, i když i tady se najdou trochu zbytečné pasáže, ale ve srovnání s prvním dílem je to nesrovnatelné.
Znovu se tak setkáváme s Jade a Talonem, které jste už mohli poznat v první knize. Jejich láska je stále jako valící se láva. I tady znovu pohledný hezounek bojuje se svou temnou minulostí, která ho neustále brzdí, ale celé jeho vyjadřování už je o chlup snesitelnější, než tomu bylo dříve. Sám si zřejmě začíná uvědomovat, že s ním něco není úplně v pořádku a je zapotřebí to řešit.
Jade jsem až tak na chuť nepřišla, je velmi zvláštní, ale možná že to bylo i jistým úmyslem samotné autorky ji takto vykreslit. Občas na mě působí spíše negativně, ale má i své světlé chvilky. Tentokrát se tu otevírá minulost, která je jistým traumatem pro všechny a Jade má tak možnost tomu všemu ještě více porozumět a možná mít i pro některé situace větší pochopení.
Mnohem více se tedy dostáváte do samotného děje, což osobně hodnotím velmi kladně, protože to bylo přesně to, co jsem postrádala v prvním díle. Avšak pokračování velmi úzce navazuje na první díl, který bych doporučovala přečíst předem, protože jinak je dost možné, že některé věci nebudou pro nezasvěceného čtenáře zcela jasné.
Pokud i tady očekáváte erotiku a romantiku, tak vás autorka nezklame. Já jsem si na její styl psaní asi pomalu zvykla, tak už nemám tak velkou potřebu hrbit čelo a podivovat se některým popisným scénám, ale pokud máte rádi trochu té brutálnější zvrhlosti, tak si přijdete dozajista na své.
Sama jsem více než zvědavá, kam se tvorba této autorky bude nadále ubírat a jaké bude vlastně rozuzlení této trilogiea pokračování těch dalších. Helen Hardtje pro mě zkrátka jisté vykročení z komfortní zóny, ale věřím, že i ona si tu najde své skalní fanoušky a obdivovatele.
Stane se z nesourodé bandy povstalců nová armáda hrdinů? Vychutnejte si sci-fi novinku z pera spisovatelky V. Castro, jejíž knihy byly dvakrát nominovány na cenu Brama Stokera.
