RECENZE: Pokřivená zrcadla

Kniha Pokřivená zrcadla od americké autorky Diany Urban je young adult thriller s doslova výbušnou zápletkou. Nesourodá skupina teenagerů – královna populárních, outsiderka, hudební skladatelka, sporťák, šprt a hulič – se během hodiny musí rozhodnout, kdo z nich zemře, aby se zbytek mohl vrátit domů. Jenže kdo by chtěl v 17 letech zemřít? Podaří se jim uniknout?

Když se ocitnete v místnosti s dalšími pěti lidmi, bombou a injekcí se smrtelným jedem, věc se má tak, že se to v jednom bodě všechno podělá. Bez ohledu na to, jak se chcete zuby nehty držet rozumu, jak zoufale visíte slušnému chování kolem krku, nakonec stejně podlehnete základnímu instinktu přežít.

Ještě než jsem se začetla, napadla mě trochu šťouravá myšlenka, co proboha budou při limitu jedné hodiny, než vybuchne bomba, řešit na 375 stránkách knihy? Naštěstí je tato zápletka, byť je tou hlavní, jen jedním střípkem celého příběhu. Autorka vytváří napětí tak, že střídá kapitoly ze současnosti, v níž jsou studenti uvězněni v místnosti s bombou, s dějovou linkou z minulosti, která se odehrává zhruba o rok dříve a postupně se sbližuje se současností.

Když se totiž sejde šest lidí v oné místnosti, čtenář o nich vlastně nic neví. Kdo mohl mít jaký motiv k tomu, aby někam zavřel zrovna tuhle skupinku lidí? Příběh vypráví hudební skladatelka Amber, díky níž se postupně dozvídáme vše o jednotlivých účastnících „večeře“ a objevujeme nová a nová tajemství.

Příběh je vystavěn velmi dobře, autorka střídající se kapitoly vždy končí tak napínavě, že vás to zkrátka donutí číst dál a dál. Protože se ale střídají dva příběhy – ze současnosti a z minulosti, člověk přečte dvakrát tolik, aby se dozvěděl, jak dopadne ten poslední zvrat.

Pokřivená zrcadla - verdikt

Musím přiznat, že jsem si čtení po celou dobu skutečně užívala. Studená sprcha přišla na posledních pár stránkách. „To jako vážně? Ten konec to prostě totálně zabil! To přece ani není možný!“ rozčilovala jsem se ještě druhý den.

Nebýt ovšem tohoto zvratu, hodnotila bych knihu velmi vysoko. Autorka mimo jiné tematizuje šikanu, což je v současnosti stále velký problém, který kvůli sociálním sítím stále bobtná do nových rozměrů. Dále také tematizuje ztrátu blízkého člověka, s níž není nikdy lehké se vyrovnat, natož když je člověk ještě dítě či teenager.

Dalším zajímavým tématem je hon školou povinných za výsledky, což také může mít leckdy fatální následky. Díky těmto tématům lze knihu doporučit všem teenagerům, kteří v této realitě možná právě žijí a potřebují dodat odvahu svou situaci řešit či se jenom ztotožnit s někým, kdo prožívá to samé.

Všechna tato témata je třeba probírat znova a znova a upozorňovat na ně na každém kroku. Obávám se ale, že tím koncem autorka všechny tyto dobré myšlenky docela potopila a troufám si tvrdit, že naštvala nebo teprve naštve plno lidí.

Vy to ale můžete vidět jinak, kniha je přece jen určena trochu mladším. Já sama hodlám knihu doporučit sestřenici, která je právě v tom kritickém teenage věku, abychom ji pak mohly spolu pořádně probrat, protože ve mně vyvolala takové „vášně“, že mě vyloženě štve, že si o tom nemám s kým podebatovat.

Hodnocení: 70 %