RECENZE: Pohřbení

Pokud jste četli předchozí díl s názvem V kleci, jistě si pamatujete, že hlavní hrdinka Sayer Altairová se specializuje na mozky sériových vrahů. Na svém výzkumu Sayer pracuje stále, a dokonce se zdá, že výrazně pokročila a svůj výzkum posunula na další metu. Když jsou ale v propadu jeskyně v Národním parku Shenandoah objeveny ostatky několika lidí, je Sayer povolána zpět do terénu.

Příběh

Po posledním případu s masovým vrahem, který zavíral své oběti do klece je oddělení FBI v Quanticu ještě stále lehce pošramocené. Sayer se proto nejen musí potýkat s novým případem, ale i s nedostatkem lidí ve svém vyšetřovacím týmu. Situaci nepomáhá ani to, že minulý případ je stále ještě živým tématem v médiích, i když od jeho vyšetřování uběhlo již několik měsíců.

Sayer se proto ocitá pod drobnohledem médií ale i svých nadřízených, kteří zdánlivě čekají na každý její sebemenší přešlap. Nebyla by to ale Sayer, kdyby se navzdory všem nepříjemnostem nevrhla do vyšetřování po hlavě s veškerým svým nasazením a smyslem pro empatii vůči obětem.

Agentka FBI Sayer Altairová je velice silnou hlavní postavou a čtenáře si získá téměř ihned. Už od prvních stránek s ní prožívá všechny její strasti a bolesti, přičemž musí obdivovat její sílu a odvahu. Jako každý bojovník se zločinem má i Sayer své kostlivce ve skříni, nebo řekněme spíše zajímavý původ i minulost, které jistě budou hrát v jejích dalších dobrodružstvích významnou roli.

Většina děje knihy se odehrává v Národním parku Shenandoah, kde si v opuštěné jižní stanici správy parku zřídila Sayer se svým skromným vyšetřovacím týmem základnu. To se může zdát jako výhodná pozice pro vyšetřovatele, ale ukáže se, že je to i výhoda pro pachatele, který může jejich práci „kontrolovat“ a popřípadě mařit.

Recenze

Kniha má spád od začátku do konce a měla jsem vážné problémy se od ní odtrhnout. Autorka je mistryní v budování napětí a v napínání čtenářových nervů. Rozhodně se nejedná o nějaké strohé vyšetřování jednoznačného případu, ale o příběh plný zvratů. To, že se pořád něco děje prostě nutí čtenáře číst dál a dál!

Kdybych si za každou cenu potřebovala rýpnout, podotkla bych, že tipnout si, kdo za tím vším stojí, nebylo až tak úplně složité. Troufám si ale tvrdit, že kniha není o tom, dopátrat se za každou cenu pachatele, byť pro čtenáře je to sakra uspokojivé. Pro mě je nejzajímavější vždycky ta cesta, ať už pachatele či vyšetřovatelů a to, jak si dokáží poradit s překážkami, které si navzájem kladou.

Kladné postavy byly vesměs všechny sympatické a nikdo mi nelezl na nervy, jak se mi to občas u výrazných postav stává. Pachatel byl odporný a nechutný, ovšem s velmi zajímavým pozadím. O jeho oběti jsem měla upřímný strach a moc si přála, aby vše dobře dopadlo. A to je podle mě úplně ideální kombinace. Doporučuji Pohřbení všema deseti a ještě lépe, začněte s knihou V kleci, protože by byla velká škoda přijít o souvislosti z předchozího dílu.