RECENZE: Panna, nebo orel

Mladý sympatický Josh, který se po těch nejhorších možných událostech rozhodne ve vší zoufalosti svěřit svůj dosavadní život malé stříbrné minci, protože nic jiného mu už tak nějak nezbylo. Že to zní víc než bláznivě? Naprosto souhlasím, a to není všechno.

Ostatně poslední, po čem by toužil je, že se po rozchodu a ztrátě zaměstnání bude vracet zpátky do svého dětského pokojíčku k rodičům. Každý, kdo to zažil, se jistě do jeho situace dokáže vcítit a určitě mi dá za pravdu, že je to sakra krok zpět, a tak trochu úlet.

Panna, nebo orel je knihou, kterou chcete mít na nočním stolku a o půlnoci se pak budete rozhodovat, jestli se od ní odtrhnete, nebo budete riskovat, že ráno zaspíte do práce. Věřím, že budou stačit dva tři večery a je dočteno. Josh je sice trochu citlivá povaha, což u mužů nebývá až tak zvykem, ale je to neskutečný sympaťák a člověk s dobrým srdcem. A jak se říká, že blázniví lidé konají bláznivé činy, tak tady to platí obzvlášť.

Můžete se tedy společně s ním vydat na jeho tajuplnou cestu a trip po Evropě a držet mu palce, ať zrovna on najde to, co celou dobu hledá. O tom, jak ta cesta bude vypadat nerozhoduje Josh, vy a ani nikdo jiný. Vše to řídí osud a malá mince, což je prostě víc než bizarní situace. Příběh se brzy přehoupne v love story, která je předvídatelná, ale na druhou stranu to potěší i ty nejkřehčí povahy, které romantiku za každou cenu vyhledávají. Garantuji vám, že si přijdete na své.

Samozřejmě nečekejte žádný složitý děj či zápletku. Je to víc než primitivní příběh, ale tím knížku nehaním. Josh na mě svou zoufalostí působil jako Bridget Jones v kalhotách. Já mám Bridget fakt ráda, a to hlavně kvůli její ztřeštěnosti a osobitosti. A takhle podobně na mě působil i on.

Děj se nese na vlně různých karambolů, vtipných a často i lehce trapných momentů, které vás při čtení pobaví a rozesmějí. Anotace se sice tvářila trochu jinak a já očekávala zcela odlišnou romantiku, ale to, co autor nakonec naservíroval bylo vlastně víc než dobré. Sama jsem nakonec byla mile překvapena.

Ostatně myšlenka toho, že mince bude rozhodovat o tom, zda si ráno na sebe vezmete něco bláznivého, nebo posnídáte nezvyklou kombinaci, či se vydáte do konkrétního města, je prostě úlet. Věřím, že i v reálném životě se najde někdo, kdo to zkusil nebo se k tomu momentálně zrovna odhodlává. Já říkám jediné – jděte do toho. Vždyť žijeme jen jednou a třeba zrovna vy budete jednou svým vnoučatům vyprávět, co bláznivého jste zažili.

Tak jdete do toho taky, nebo zůstanete ve svém poklidném (leč pro některé nudném) životě? Ať je to tak či onak, určitě tuhle knížku nezavrhujte a pusťte se do ní. Vykouzlí vám stoprocentně úsměv na rtech a možná vás nakonec namotivuje k nějaké té správné šílenosti.

Hodnocení: 95 %