Činorodá Markéta o sobě dává opět vědět na literární scéně. Jakožto vytížená autorka úspěšného podcastu Příběh, který se opravdu stal a zároveň spoluautorka podcastu Chumelenice, je v podstatě malý zázrak, že se dokázala odlepit od mikrofonu a po nějaké době opět přispět svojí troškou do románového mlýna. Píší se padesátá léta, minulého století, a nad naší zemičkou visí temně rudá oblaka. Šlo v této době přežít, aniž by člověk ztratil sám sebe?
Mladá Židovka Ada si svůj život po válce představovala jinak. Byla nucena odejít z vysněné školy, stará se o nemocnou matku a zjišťuje, že komunisté mají s jejím původem stejný problém, jako měli nacisté. Když se jí naskytne...
Tu mrtvou dívku tehdy odnesli pryč až po dvou dnech. Ležela tam mezi nimi jako děsivá připomínka jejich vlastní smrtelnosti a taky toho, že smrt není opakem života...
Z bláta do louže
Přežila běsnění nacistů, aby se vzápětí stala šedým stínem v komunistickém režimu. Zdá se, že jako Židovka se svého cejchu nikdy nezbaví. Nejdřív přišla o duši v koncentračním táboře, následně všechen její majetek propadl socialistickému zřízení. Ze školy ji vyhodili a těch pár korun, co si vydělá, stačí sotva na obživu, natož aby uživila ještě svoji nemocnou matku. Kdybyste žili v takových podmínkách, nechytli byste záchranné lano, kdyby vám ho někdo hodil? Má to ovšem háček. Váš zachránce je odrazem všeho, co na současné době nenávidíte.
Ano, nebo ne?
Není nad to, se trošku pohrabat v národním traumátku. Probudil jsem svého vnitřního sadistu a po hlavě se ponořil do té nechutně temné doby let padesátých, abych se alespoň přeneseně nadechl bezvýchodnosti a nesvobody. Brzo jsem měl mžitky před očima a pocit, jako by mi na hrudníku seděl kůň. Člověk to může vidět, slyšet nebo číst a stejně je to pro něj, optikou dneška, nepředstavitelné. A když už jste skálopevně přesvědčení, že horší už to být nemůže, zjistíte, že Židé by s vámi nesouhlasili.
Všichni chodili s rameny křečovitě vytaženými až ke krku a hlavou vtaženou do kabátu, jako by už zapomněli, jaké to je, když vám neběhá mráz po zádech...
Odvaha
Něco na té Markétě je. Opět jsem zakusil její cit pro výběr tématu a schopnosti vytvořit atmosféru, do které se budete chtít vracet, i když přitom máte husí kůži. Musím se vám ale svěřit, že jsem chvílemi cítil i malé zakolísání. Příběh dotlačí hlavní hrdinku do role soukromého detektiva, a od určité chvíle je jasné, co se odehrává za oponou, ale autorka se rozhodne uhýbat a tak nějak obcházet zlo. Takže místo vrhnutí se po hlavě do králičí nory, nakoukneme jen lehce přes okraj.
Odvážné zakončení
Ono malé zakolísání zmizelo ve chvíli, kdy jsem zjistil, že autorka je schopná ukázat i druhou stranu mince. Pokud máte pocit, že mluvím podezřele často v náznacích, věřte, že důvodem je nutnost opatrného našlapování. Anotace neprozradila téměř nic a já to musím ctít. Vlastně by se dalo říct, že dostáváte dva příběhy za cenu jednoho. A to se vyplatí. Dostávám se tedy do druhé poloviny knihy a moje radost stoupá jako pára nad horkým šálkem čaje. Pokud stejně jako já máte rádi překvapení, zažijete obdobnou míru spokojenosti jako já.
Cokoliv zavánělo hédonismem, prostou touhou být obklopen příjemným prostředím, se bez milosti zničilo a nahradilo provizoriem, ze kterého se stalo definitivní řešení...
Kávu už mám dopitou, takže nastává pomalu čas zakončit dnešní psaní. Jsem upřímně rád, že opět můžu chválit Markétinu tvorbu, a doufám, že se z toho stane tradice. Líbí se mi její styl, i šikovnost v oblasti tvorby uvěřitelných charakterů, to mám velmi rád. Příběh je sice malinko sametovější, než bych od dané doby čekal, ale na druhou stranu, ne všechno z „padesátek“ musí být obalené temnou depresí. Tak zase někdy příště. Na přečtenou.
Představujeme nejlepší Dobble party hru! Dobble Connect je hra zaměřená především na vaše rychlé reflexy! Buďte nejrychlejším týmem, který spojí 4 karty své barvy v řadě.
Odvaha
