Tak už to začíná vypadat, že Shari Lapena nebude jen jednorázovou záležitostí, ale vybojuje si svoje místo v mém čtecím seznamu a v mé knihovně. Po knize Její konec se totiž ke mně dostala kniha Nepříliš šťastná rodina. Dílo této autorky je specifické v tom, že v něm staví detektivní část příběhu na vedlejší kolej. Je to sice detektivní thriller (rozuměj: stane se někde nějaká vražda a někdo ji vyšetřuje), ale mnohem větší důraz je kladen na život postav kolem oběti. Sám za sebe bych tyhle knihy popsal spíše jako takové drama s detektivní podtextem.
Do stejné škatulky spadá právě i kniha Nepříliš šťastná rodina. Podstatou příběhu je vyřešení brutální vraždy starého bohatého manželského páru, kdy se hlavními podezřelými stanou jejich třidospělípotomci. Každý z nich měl totiž motiv vraždu spáchat. Nejen kvůli častým hádkám a ponižování od despotického otce, ale také kvůli značné sumě peněz, kterou má každý potomek zdědit. Specifikem takového případu je, že každý z podezřelých není jen pod drobnohledem policie, ale také celé rodiny.
V příběhu jsou dva vyšetřovatelé, ale jejich jméno můžete zrovna tak zapomenout, nejsou až tak důležití, jen sem tam přijdou s nějakou novou stopou. Hlavní dynamika se odehrávat uvnitř disfunkční rodiny. Někteří členové navíc už mají také svou rodinu a o to jsou vztahy komplikovanější. Do hry se totiž dostává lhaní kvůli milované osobě, ztráta důvěry a ztráta intimity.
Verdikt
V konečném důsledku vlastně ani není důležité, kdo je skutečný vrah. Podstatou příběhu je podle mě ukázat, jak rychle může dojít k rozvratu několika vztahů. Zároveň jsou v knize detailně popsány pocity, který každý člen rodiny zažíval, ať už ve vztahu ke svým rodičům nebo k sobě navzájem.
Myslím si, že autorka bude mít s nějakým tím rodinným nebo dědickým dramatem alespoň malou životní zkušenost. Anebo má jen hodně dobrou představivost. Vykreslení téhle dusivé rodinné atmosféry se jí každopádně povedlo velice dobře.
Jak jsem ale říkal, samotné vyšetřování je upozaděno na druhou kolej. Což mě, jako nadšeného detektivkáře, trochu mrzelo. Knížku tak ocení především ti, kteří mají rádi lidské příběhy a vztahovou problematiku. S trochou rezervy bych styl příběhu připodobnil k filmu Na nože. Pokud se vám struktura tohoto filmu líbila, pak je docela pravděpodobné, že se vám bude líbit i tato kniha.
Oproti knize Její konec vidím lehký posun tím „mým“ detektivnějším směrem, a tak budu sledovat, kam se bude ShariLapena dále vyvíjet. Zatím to beru jako oddechovýthriller/drama se zajímavou zápletkou.
Nerozhodným ještě přihodím bonusové důvody, proč si knihu přečíst:
Zjistíte, že situace ve vaší rodině možná není tak dramatická, jak jste si mysleli (anebo je to ještě horší a vy na sebe můžete být hrdí, že jste ještě nikoho nezabili).
Naučíte se, jak nelhat policii (doufám ale, že to nikdy nebudete potřebovat).
Dozvíte se, jaké vybavení do garáže nekupovat, abyste se nestali podezřelými z vraždy.
Malířka Selena se rozhodne zmizet daleko od svých problémů. Chata Trnka se zdá jako skvělé útočiště. Ale je také pojítkem s jistou ženou, která žila před 300 lety a její duše stále nenašla klid...
